hrozná samota
Truchlení a vyrovnávání se se smrtíMiloš
Před dvěma měsíci mi zemřela milovaná manželka,kterou jsem měl nesmírně rád.Od té doby nevím,co mám dělat.Žiju jenom se svým pejskem v domku,který jsme si postavili s manželkou v blízkosti Dačic.Čas prý léčí,ale u mě je to ale asi naopak.Samota je neskutečně hrozná a krutá.Celý život jsem pracoval s dětmi a mladými lidmi,dnes nevím,jak dál.Mám přes sedmdesát roků a začínám si vyčítat,že jsem měl všechno vyřešit hned a nejkratším způsobem.Měl jsem všechno a nemám nic,jenom hluboký smutek a stesk..
Hanny
Stejne jako sobe a vsem ostatnim preju tolik potrebnou silu z bezmocnosti zoufalstvi i ja mam pocit ze zivot ztratil smysl, odesli nam nase zivotni lasky a partneri ztrata je velika, bolestna a bohuzel nenavratna.Nevim jak poradit sama tapu v nekonecnem zoufalstvi a bolesti zkuste byt v kontaktu s temito strankami a predevsim se opatrujte
Anna
Dobrý den pane Miloši,hluboce s Váma cítím a vím,jak Vám je.Mně zemřel manžel,v březnu už to bude 9 roků a pořád to hodně bolí.Byli jsme spolu 41 roků.Manžel mi odešel nečekaně,vinou lékařů.Neuměla jsem si vůbec představit život bez něho,žiju v domku se synem a jeho rodinou,oni obývají horní patro,já mám byt dole.Jsou moc hodní,ale manžela mi nahradit nemůžou.Je to moc těžké,proto Vás nechci utěšovat,že to přebolí,trochu to časem otupí,ale nepřebolí to nikdy. Přeju Vám,pane Miloši,hodně sil k překonání alespoň trochu, bolestí ze ztráty manželky a hodně zdraví,do dalšího života,zvláště teď,v této těžké době.
Henrieta
p. Miloš, je mi to veľmi ľúto, že ste prišli o manželku, prajem úprimnú sústrasť. Chápem Vás, ja som prišla o 63-ročnú mamku, bude to tento rok už 8 rokov, ale stále mi chýba. Trvá to dlho, kým sa bolesť zmierni, môj otec má tiež 70 rokov - je už ôsmy rok bez manželky, snaží sa žiť pre vnúčatá a svoje deti. Môj otec si tiež pochoval rodičov (otec mu zomrel keď mu bolo 18 rokov a mama mala 40 rokov). On vždy hovorí, že život ide ďalej. Ja sa bojím zas toho, že ho raz budem musieť pochovať. To je už iný život. Tých, ktorých sme mali radi nám budú vždy chýbať, ja sa utešujem myšlienkou, že sa raz na druhom svete s nimi stretnem. Držte sa a posielam veľa sily, aby ste všetko zvládli. Henrieta z Bratislavy
