........

Truchlení a vyrovnávání se se smrtíHanka
ahoj jmenuji se Hanka a včera mi umřel v náručí přítel,bylo mu 32 let:(dostal epileptický záchvat,ale srdíčko to asi nezvládlo a umřel mi:(chtěli jsme se po novém roce vzít,moc semnou chtěl miminko:( po příjezdu záchranky mi řekli,že umřel ještě dřív než přijeli:( mám pocit,že něco ve mě umřelo,ale musím být silná,protože mám 9 letého syna:( ale nezvládnu to :(strašně to bolí..poslední dobou mu bylo hodně zle,ale neposlechl mě,aby šel k doktorovi:( a já si dělám vyčitky,že jsem mu nepomohla víc :( mám pocit jako kdyby někam odešel a za chvilku mi napíše smsku a přijde ke mě :(
Hanka
už to bude skoro 14 dní a bolí to pořád stejně...mám oporu v přátelích atd,ale zjištuji,že na bolest jsem sama..moc mi chybíš :( snažím se koukat dopředu a žít dál,ale nejde to..a tvoje rodina se úplně rozpadla,i já nesmím krom tvych přátel na rozloučení..vlastně ani smuteční rozloučení nebude,mamka tvoje si to nepřeje..to bolí o to víc
Miki
Dovedu si představit, jak to musí bolet. Před dvěma měsíci mi umřela babička a bolí to pořád stejně. Říká se, že na tohle pomůže jen čas, ale stejně to nikdy nezmizí úplně. Člověk se s tím po čase ale naučí žít, bude to bolet míň. Vašeho přítele ale pohřbí, ne? Potom za ním můžete přijít na hřbitov a rozloučit se s ním. Pokud věříte na posmrtný život, možná vám pomůže, že se teď má líp, už ho nic nebolí a jednou se určitě zase shledáte, sice za spoustu let, ale nakonec ano.
Hanka
už je to 5 dní,jako kdyby se zastavil čas...nikdo mě nechápe,všichni říkají,že musim koukat na to pěkné co jsme spolu prožili,že to časem tolik nebude bolet atd,ale já o takové řeči nestojim..moc si chci s někym popovídat o tom,jak mě to bolí,jak si to vyčítám,že jsem ti víc nedokázala pomoct atd,ale mám pocit,že mě nikdo nechápe.vím taky je to bolí a každý truchlí po svém,ale ty jsi jim neumřel pod rukami,byla jsem u toho sama:(už mi docházejí síly tvářit se statečně:( a odnáší to zdraví:(
Marta
Nikdo kdo to nezažije to nemůže pochopit lidi to mysli dobře ,ale neví co prožívate . Sama zjišťuji ze jen čas pomáhá byt pomalými krůčky bolí to a bolet bude ...bohužel ...aspon tak to mam ja člověk je na tu bolest sám ale musíme jít dal nerada to slyším ale je to tak ...
Jola
Hani jestli chces napis mi na mail ..taky mi loni zemrel manzel...
Ikonka bubliny

Prožíváte těžkou životní situaci? Chcete jí s někým sdílet?

Prostor diskusního fóra je otevřený všem, kdo chtějí sdílet své myšlenky, pocity a zkušenosti spojené s vážnou nemocí, umíráním, smrtí a truchlením. Můžete zde najít porozumění, podporu i možnost setkat se s lidmi, kteří řeší podobné situace.

Rozvoj a redesign portálu Umírání.cz proběhl za podpory Nadačního fondu UNIQA v Nadaci Pontis

  • Nadační fond Uniqa
  • Nadácia Pontis
Newsletter

Odebírejte novinky z organizace Cesta domů

Odebíráním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Cesta domů je nezisková organizace, která od roku 2001 poskytuje v nepřetržitém provozu odbornou multidisciplinární péči lidem na konci života.

Cesta domů, z.ú.,
Heleny Kočvarové 1,
140 00 Praha 4
  • IČO: 265 28 843
  • DIČ: CZ 26528843