Zuzana
  (kontaktovat autora příběhu)
14. ledna 2020
Truchlení

Bolest která nechce odejít

Před půl rokem mi odešla dcera, má jediná. Byla krásná, inteligentní, tak moc chtěla žít a mít rodinu. Bylo jí 33 let.Byla jsem přítomna jejímu odchodu celý týden , nejtěžší doba mého života.
Diagnoza zněla - nezhoubný nádor. Nemohu se s tím stále srovnat ani po duchovní cestě. Nechci se radovat, nemám z čeho, nemohu se smát, přežívám den za dnem. Jsou dny kdy jen plaču a nejsem k utišení. Kdo nezažil, nemůže porozumět. Milovala jsem jí více než svůj život.

238 lidé vyjádřili účast.
Bohdana
  (kontaktovat autora příběhu)
3. února 2020
Dobry den pani Zuzano,
z celeho srdce Vam preji, aby jste nasla duvod k zivotu.
Kazdy z nas ma tady na tom nasem svete nejaky ukol/cestu a verte mi, ze i kdyz to nyni ve svem zalu nevidite, urcite je v tom, ze jste tady zustala nejaky smysl.
Preji Vam mnoho sil a lasky.
(20.01.20 mi umrela maminka, doprovodila jsem ji na posledni cestu, 20.03.07 jsem prisla o dite ve vysokem stadiu tehotenstvi...).

Moc Vam preji vse dobre!