Bojíme se o tatínka

Dobrý den, je to už 8 let, co nás opustila partnerova maminka a tchánova manželka. Tchán (tatínek mého partnera) je od té doby velice špatný. Chová se, jako kdyby na světě zůstal jen napůl. S manželkou spolu rádi dělali všechno. Hospodařili, starali se o zahrádku, vařili společně, uklízeli společně. Byli to prostě parťáci. Od té doby, co zůstal sám, chová se, jako kdyby toho všeho už nebyl schopný. Netěší ho to. Také podle toho vypadá jeho hospodaření. Sice si nakoupí, uvaří a uklidí, ale jde vidět, jak je unavený a dělá to jako tělo bez duše. Prozatím s ním bydlíme v jednom domě (ačkoliv domácnosti máme oddělené), ale rádi bychom se odstěhovali. Moc se bojíme, že když ho tady necháme i my, tak už nebude mít vůbec žádnou motivaci zase žít normálně. Přitom je to velice hodný člověk, s dobrým srdcem. Když je u nás na večeři nebo na obědě, tak se i rád směje a vtipkuje. Jde vidět, jak moc mu chybí blízký kontakt. Napadlo mě, jestli se někde nenachází dobrá duše, která by s ním zavzpomínala na jeho milovanou ženu. Taková, která by jej pochopila a také se mu třeba svěřila se svým zármutkem. Nebo jen s ním občas zajít na čaj, procházku ... Prostě ho trochu podpořila k normálnímu žití. Bydlíme kousek od Brna. Tatínek je ročník 1963. Moc děkujeme.
Vyjádřit účast
18 lidí vyjádřilo účast.