Bezmoc

Zdravím všechny co prožívají tu obrovskou bolest ztráty blízké osoby. Po přečtení osudů zde sem pochopila,že svůj žal ma mnoho lidi. Je to 14 dnu co mi náhle zemřel muj milovaný manžel,bylo mu 44 let,byly jsme spolu 25 let,dostal oboustranný covidovy zapal plic a svůj boj prohrál, zhroutil se mi svět, umřelo kus mě a nevim jak bez neco budu žít, byl skvělý pozorný manžel,táta a dokonce už dědeček i když nevlastní ale to není podstatné.Mame dvě děti, uz jsou dospělé mají svoje rodiny a ja zůstala v bytě sama,ta příšerná bolest je nepopsatelna, týden po manželovi zemrel i náš pes což mi také nepridalo. Kdybych neměla deti a vnučku chtela bych jít za manželem, ale musím tu byt pro děti nikoho jiného uz na světe nemají jen mě. Vim všichni říkají chce to čas..........
Vyjádřit účast
38 lidí vyjádřilo účast.