Truchlím nad nečekanou ztrátou maminky, o kterou jsem se posledních 5 měsíců starala. Nemůžu myslet, dělám vše automaticky, jak se s tím vyrovnat?

Dobry den, je to tyden co nam zemrela necekane maminka, byla sice nemocna, ale jeji zdravotni stav se zlepsoval a pak z niceho nic...s maminkou jsem mela moc pekny vztah, o maminku jsem se ted poslednich 5 mesicu starala to nas zblizilo jeste vic, vypravela mi sve pocity to ze nechape proc ji jeji vlastni matka-babicka nema cely zivot rada,pak jeste moje sestra...uplne maminku odepslala komunikovala s ni jen trochu a jen po telefonu. Nechtela za ni prijet...vse jsem s maminkou prozivala snazila se ji vse se svoji malou dceruskou 11mes. a manzelem ktereho mela hrozne rada vynahradit. Pohreb byl hrozny sestra s babickou vubec netruchlily...i znami co se prisli rozloucit si toho vsimli a rikali mi to...ted uzjenhoni dedictvi! Je mi po mamince silene smutno mam vycitky ze jsem mela udelat neco jinak, ted porad jen recim brecim a brecim nejsem schopna normalne fungovat vse delam mechanicky a jen diky dcerce a manzelovi...nevim co bude dal nedokazu planovat myslet. Tak moc bych jichtela zpatky...nevim co delat jak myslet jak se s tim vyrovnat, tolik jsem ji milovala, byla muj domov a ted je to pryc...a rodina? Jen sami pokrytci a sobci.

Shrnutí dotazu

Dobry den, je to tyden co nam zemrela necekane maminka, byla sice nemocna, ale jeji zdravotni stav se zlepsoval a pak z niceho nic...s maminkou jsem mela moc pekny vztah, o maminku jsem se ted poslednich 5 mesicu starala to nas zblizilo jeste vic, vypravela mi sve pocity to ze nechape proc ji jeji vlastni matka-babicka nema cely zivot rada,pak jeste moje sestra...uplne maminku odepslala komunikovala s ni jen trochu a jen po telefonu. Nechtela za ni prijet...vse jsem s maminkou prozivala snazila se ji vse se svoji malou dceruskou 11mes. a manzelem ktereho mela hrozne rada vynahradit. Pohreb byl hrozny sestra s babickou vubec netruchlily...i znami co se prisli rozloucit si toho vsimli a rikali mi to...ted uzjenhoni dedictvi! Je mi po mamince silene smutno mam vycitky ze jsem mela udelat neco jinak, ted porad jen recim brecim a brecim nejsem schopna normalne fungovat vse delam mechanicky a jen diky dcerce a manzelovi...nevim co bude dal nedokazu planovat myslet. Tak moc bych jichtela zpatky...nevim co delat jak myslet jak se s tim vyrovnat, tolik jsem ji milovala, byla muj domov a ted je to pryc...a rodina? Jen sami pokrytci a sobci.

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

děkuji Vám za Váš mail a sdílení. Je mi líto, co prožíváte - nečekanou ztrátu maminky a špatné vztahy v původní rodině. Je přirozené, že týden po smrti maminky hodně pláčete, fungujete jen mechanicky a pociťujete ponejvíc ztrátu. Dovolte si to prožít a nemějte strach, že to tak bude stále. Čas bude Vaši bolest tišit, i když to půjde pomalu. Bolest se může proměnit ve vděčnost za vše, co jste s maminkou prožila - a ty vzpomínky Vám nikdo nevezme. Ani Vaši lásku, která přetrvává. Píšete, že si vyčítáte, že jste mohla udělat něco jinak. Vždy jsme mohli udělat něco jinak, a když nám někdo zemře, jsou tyto úvahy velmi časté. Přesto si myslím, že jste v dané chvíli dělala, co jste v rámci svých možností mohla. Myslím, že se naopak můžete ocenit, jak moc jste pro maminku udělala, že Vy jste ji nenechala samotnou - 5 měsíců jste se o ni starala a byla jí nablízku tak, že se Vám mohla svěřovat s tím, co ji trápí. Když je člověk plný bolesti, je sám zranitelnější, citlivější i vůči křivdám, které snášel jeho milovaný. Je pochopitelné, že se zlobíte na babičku a sestru za to, že Vaši maminku nemilovaly tak jako Vy. Zdá se, že nevíte, co je příčinou. Nevím, jestli byste se to chtěla dozvědět - s babičkou a sestrou o tom promluvit. Nejspíš na to teď ale stejně není správný čas. Nejdřív se musí aspoň trochu zahojit smutek po mamince. A to může trvat dlouho. Chování Vaší babičky a sestry na pohřbu však mohlo být jen obranné. Možná právě proto, že s Vaší maminkou neměly dobrý vztah, se ještě více bránily pocitům smutku a jejich projevům. Zkuste v sobě neživit zlost na ně, asi by Vám to nepomáhalo. A věřte, že pozůstalý, který měl se zemřelým hezký vztah, ztrátu nakonec přijme snáz než ten, kdo s ním měl vztahy narušené a nyní již nemá možnost to napravit. Naštěstí máte svou rodinu - manžela a dcerku - vnímám, že jsou pro Vás velmi důležití. Zkuste se teď zaměřit na to, co je funkční - na lidi, kteří jsou vůči Vám podpůrní, na svou novou rodinu. Berte si lásku z vřelých vztahů, podporu od těch, kteří Vám ji dokáží poskytnout. Nemá smysl oslabovat se úvahami nad tím, co nemůžete změnit.

Přeji Vám hodně sil a láskyplných vztahů.

Alexandra Lammelová

Provoz poradny je financován z grantů a darů

Od roku 2005 jsme odpověděli na více než 5 250 dotazů. Pomáhejte s námi.

Rozvoj a redesign portálu Umírání.cz proběhl za podpory Nadačního fondu UNIQA v Nadaci Pontis

  • Nadační fond Uniqa
  • Nadácia Pontis
Newsletter

Odebírejte novinky z organizace Cesta domů

Odebíráním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Cesta domů je nezisková organizace, která od roku 2001 poskytuje v nepřetržitém provozu odbornou multidisciplinární péči lidem na konci života.

Cesta domů, z.ú.,
Heleny Kočvarové 1,
140 00 Praha 4
  • IČO: 265 28 843
  • DIČ: CZ 26528843