Matka se chová po smrti otce agresivně a stupňuje si fyzickou zátěž. Co máme dělat?

Před 8 týdny zemřel 82 letý nemocný otec. Matce je 75 let, extrémně fyzicky zdatná sportovkyně, zdravá, s fanaticky pevnou vírou v možnost překonání veškerých duševních bolestí fyzickou aktivitou. Novou situaci uchopila způsobem pro sebe typickým a chová se nesnesitelně. Je sebestředná, útočná, netolerantní, neempatická, nelaskavá. Nerespektuje a odmítá vnímat, jak se cítí kdokoli jiný než ona. Být s ní, je jako hrát si s ohněm v prachárně. Nedovolí chvíli klidu ani svému okolí. "Jede jako tank", stupňuje si fyzickou zátěž (čili je zřejmé, že její metoda nefunguje dle očekávání a nespokojenost a nepohodu vybíjí do nejbližších, kteří však také prožívají složité emoce-upozorňuji, že k hádkám se vyprovokovat nenechají a při zajiskření reagují s pochopením a tolerantně-což je stále těžší a vyčerpávající-na rozdíl od ní nejsou v důchodu a potřebují sílu na práci). Co příbuzným poradíte? Případnou radu, že je třeba nechat si pomoci odborníkem, by neakceptovala. Tuším, že existuje něco jako "syndrom agresivní vdovy", konzultace s přítelkyněmi, kterým také zemřel otec dříve než matka to potvrzují, vesměs však nakonec pomohl medikamentozní zásah..to však v našem případě nepřichází v úvahu-léky jsou jen "pro slabochy".. Předpokládám, že dojde ke zlomu v podobě vyčerpání sil-jedno varování už přišlo před měsícem, kdy matka zkolabovala z dehydratace v horku a následně se jí dostalo všech dostupných vyšetření s výsledkem, že je absolutně zdravá- co radíte do té doby a co pak a jak to emocionálně unést? (Postoj, plus jak SEBE ošetřit bez pocitu viny atd...)