Když to čtu, mrazí mě v zádech. Začala jsem se starat o maminku před dvěma měsíci. Museli jsme ji přestěhovat k nám do města, aby nebyla 220 km daleko. Je jí 86 let. Téměř nevidí, nedá se to léčit. Táta umřel před osmi měsíci. Mamka je hrozně negativní, nadává na vše a všechny. Nic jí není dost dobré. Fakt se snažím ale úplně cítím, jak ty negativní emoce nasávám do sebe, neumím se bránit. Mám strach jak to bude dál. Ale nemůžu ji opustit.
In reply to Také jsem se starala o mámu by Anonym (neověřeno)