Pečuji o sousedku v závěru života, která odmítá hospitalizaci. Jak se mám zachovat a co mám dělat?
Dobrý den, prosím o radu. Mám sousedku, nikoho nemá a já o ní pečuji. Z vlastní vůle, protože je mi jí líto. téměř 2 roky denně k ní docházím. Prodělala minulý rok rakovinu prsa, které jí celé odoperovali. Od té doby nechce k lékaři. Ani na ozařování nešla, nešla nikam. Jenže její zdravotní stav se velmi zhoršil. Pořídila jsem jí polohovací postel, o berlích stále došla pouze na wc a ke stolu, kde má počítač a koukala na filmy a sledovala dění ve větě, atd .před 14 dny ,se její zdrav.stav velmi zhoršil. přestává chodit, pořídila jsem chodítko a toaletu do pokoje. Ujde s chodítkem pouze 1 m k toaletě. ztratila veškerý zájem a na počítač už nejde. leží, pospává. Nutím jí pít, jíst. Pije a jí velmi málo. Většinu vyzvrací, hodně kašle a plive hleny, není to kašel z nachlazení, ale spíše z dávení, a plivání. prosila jsem jí ,že zavolám záchranku, nechce do nemocnice, stále říká, že by jí tam stejně oddělali a jestli má umřít, tak doma. Hlava jí stále myslí dobře, navíc má pejska a ten je pro ni oporou..Zašla jsem za jejím obvodním lékařem. Prosila jsem ho zda by přijel a podíval se na ní. Řekl mi, že nejezdí po pacientech a že musí být hospitalizována, napsal mi papíry na příjem na internu a sanitku. Ale paní odmítá, zakázala mi sanitku volat. Zkusila jsem hospic i charitu. Tam byli ochotní, ale potřebují doporučení lékaře, Zdravotní sestra z charity, říkala, že by ji mohli zavodnit infuzemi, ale musí být doporučení lékaře a musí tyto infuze napsat. Znovu jsem navštívila obvodního lékaře, zda by napsal doporučení, ne ,nenapsal. Řekl, že je nutná hospitalizace, nebo ať sestra z charity zavolá sama. Ona to zkusila a i jí lékař odmítnul. Trvá na hospitalizaci a paní nechce. Takže jsem to vzdala a dál se starám. Je to náročné, ale zvládnu to. Jen vidím jak mi sousedka odchází před očima. Paní je 74 let. Je pravda, že mi něco odkázala v závěti. Ale nechci jí nechat takhle se trápit, je mi jí moc líto. Snažím se s ní být co nejvíc. A také se bojím reakce sousedů, kteří ví ,že o ní pečuji. Až se stane to nejhorší, aby mě někdo neobvinil, že jsem jí nenechala odvézt do nemocnice, neposkytla jí pomoc. a neměla jsem ještě problémy se zákonem. Je to velmi těžká situace. Paní mám ráda, přirostla mi k srdci a beru ji jako rodinu. Ona to ví a je za to vděčná. Je mi jí moc líto. Každý den jí prosím, že aspoň do nemocnice na vyšetření a hospitalizaci může odmítnout u nich. Ale nechce o tom slyšet. Můžete mi nějak poradit.? Jak se zachovat. Co dělat? Moc děkuji . Petra
Píšete nám o Vaší sousedce, která má onkologické onemocnění a o kterou pečujete. Minulý rok proběhla operace, ale od té doby již nechce chodit na vyšetření k lékaři. Její zdravotní stav se v poslední době hodně zhoršil. Přestává chodit, nemá chuť k jídlu, zvrací, je velmi zahleněná, pospává během dne. Píšete, že odmítla, abyste zavolala záchrannou službu. Její praktický lékař odmítá přijít na návštěvu a doporučuje pouze hospitalizaci. V hospici a Charitě Vás odmítli, protože vyžadují doporučení lékaře, které nemáte. Máte obavy, abyste nakonec neměla problémy, že jste paní neposkytla dostatečnou péči. Je Vám velmi blízká a situace je pro Vás velmi těžká. Ptáte se na doporučení, jak se v dané situaci nejlépe zachovat a co máte dělat.
Dobrý den,
je mi líto, že je Vaše blízká paní takto vážně nemocná a že jste postavena v péči do velmi náročné situace. Chcete nemocné paní vyjít vstříc a splnit její přání zůstat doma, ale nenacházíte potřebou podporu a péči. Velmi si cením Vaší snahy paní splnit to, co si přeje a Vaší obětavé péče.
Jak popisujete příznaky, které nemocná paní má, tak se zdá, že se jedná o závěrečnou fázi onemocnění. Nemocní v této fázi přestávají jíst, jsou spavější a postupně ztrácejí sílu. Ideální by bylo, kdyby se Vám podařilo zajistit domácí hospicovou péči, která poskytuje specializovanou paliativní péči, jež může nemocné paní pomoci s nepříjemnými příznaky. Z toho co píšete, se ale zdá, že jste již podobnou službu zkoušela kontaktovat, ale požadovali v ní doporučení lékaře. Infuze mohou být v určitých případech řešení, ale u pacientů v závěru života mohou naopak znamenat zátěž. Doporučila bych Vám znovu kontaktovat nejbližší domácí hospic nebo ambulanci paliativní péče (některé fungují také terénně), popsat příznaky, které jasně indikují, že se jedná o pacienta, který potřebuje paliativní péči.
Co se týče Vaší obavy, abyste neměla potíže z neposkytnutí dostatečné péče. Jelikož nejste příbuzná a díky dalším okolnostem ve Vašem vztahu s nemocnou paní, by bylo dobré, abyste s paní její přání sepsaly a ona je podepsala. Je nutné, aby u toho byly dvě osoby, jako svědci, které nemají na situaci žádný zájem. Vždy se přihlíží k přání nemocného, i kdyby to znamenalo, že bude bez zajištěné péče.
Doporučovala bych Vám případně zavolat do naší poradny, kde můžeme Vaší situaci detailněji probrat a případně Vás nasměrovat na konkrétní služby a pomoc.
Moc Vám přeji, aby se Vám podařilo zajistit péči nebo péči zvládnout podle Vašich představ.
Za poradnu s přáním mnoha sil
Olga Stránská
Dotaz zodpovídá
