Otcova nemoc se dlouhodobě postupně zhoršuje, nutí nás o něj pečovat, ale už nemáme sílu. Máme povinnost se postarat?

Dotaz ze dne 20. 02. 2023

Táta je už dlouho nemocný. Má CHOPN. Staráme se o něj několik let, v posledních měsících už potřebuje intenzivní péči. Musíme pomáhat s mytím, používá pleny, které pravidelně měníme. Má velkou nadváhu, manipulace je těžká. Máma je taky nemocná, je hodně křehká, měla by se šetřit. Já chodím do práce, mám malé děti. S tátovým zdravotním stavem se stále zhoršuje jeho chování. Hodně křičí, nadává nám, je agresivní, někdy nás i napadá. Zároveň odmítá nechat si pomoct od kohokoliv jiného, vyžaduje jenom nás. Nedávno byl hospitalizovaný, v nemocnici nabízeli, že mu zařídí následnou péči. Odmítl jí. Podepsal reverz, že se o něj doma postaráme. My už se ale starat nezvládneme. Jsme úplně vyčerpaní fyzicky i psychicky. Mám strach o mámu. Chtěla bych se zeptat, co můžeme dělat v takovém případě. Přece není možné, aby nás nutil se o něj postarat, když nám dělá z života peklo a je to nad naše síly. Jak je to z právního hlediska? Máme povinnost se postarat? Kdo je zodpovědný za zajištění péče? Děkuji Jana

Shrnutí dotazu

Zdravotní stav Vašeho otce v posledních měsících vyžaduje intenzivní péči. Péče o něj je fyzicky i psychicky velmi náročná, otec je těžký a je stále více agresivní. Odmítá přijmout péči kohokoliv jiného, ale Vaše máma je nemocná a Vy máte malé děti a chodíte do práce. Otec odmítl následnou péči po nedávné hospitalizaci s tím, že má doma zajištěnou péči, ale vy už nemůžete. Ptáte se, zda máte povinnost se o něj postarat a kdo je zodpovědný za zajištění péče.

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

zákonná úprava obecně říká, že předci a potomci mají mezi sebou vzájemnou vyživovací povinnost, tzn. i potomci mají povinnost se o své rodiče postarat tak, aby rodiče byli pokud možno na podobné životní úrovni jako oni. Tato vyživovací povinnost se vztahuje nejen k peněžitému zajištění, ale právě i k poskytnutí péče nemocnému rodiči.

Takto stanovenou povinnost je ale vždy třeba vyvažovat se schopnostmi a možnostmi potomka. Je zřejmé, že k dlouhodobé a intenzivní ošetřovatelské péči o Vašeho tatínka nemůžete disponovat potřebnými schopnostmi ani (např. časovými) možnostmi. Zákon také říká, že vyživovaný nesmí svého práva zneužívat. Jestliže Váš tatínek odmítá alternativní pomoc, přestože se mu ji snažíte zajistit, nelze říci, že zanedbáváte svou vyživovací povinnost. Účel vyživovací povinnosti naplníte už jen tím, že tatínkovi zajistíte alternativní vhodnou ošetřovatelskou péči, a pokud je to nutné a možné, peněžně mu přispějete.

Problematické je rovněž vymáhání práva na výživu. Váš tatínek by musel podat žalobu na soud, kde by se výživy domáhal. Po přezkoumání Vaší situace a v souladu s obecnými právními principy by soud těžko rozhodl tak, aby Vám nařídil se o tatínka osobně, intenzivně starat.

Samozřejmě rozumím tomu, že v praxi je těžké zajistit Vašemu tatínkovi jinou péči , když ji on sám odmítá. Z právního hlediska po Vás ale nelze vymáhat osobní péči v takové míře, v jaké ji tatínkovi v současné době poskytujete.

S pozdravem

Barbora Steinlauf

Provoz poradny je financován z grantů a darů

Od roku 2005 jsme odpověděli na více než 5 250 dotazů. Pomáhejte s námi.

Podpořit provoz poradny