Tatínek trpí chronickým srdečním selháváním, anemií atd., nyní je na ARO. Lze s jeho srdcem ještě něco dělat?

Odpověď na dotaz ze dne 2. 6. 2017 zobrazit původní dotaz

Dobrý den,rada bych se zeptala.

tatínek 81 let,leci se na kardiologii pro chronickou fibrilaci sini,stredni,nejspise významná mitralni a trikuspidalni insuficience 3/4 s převážně pravostrannym srdečním selhanim,dale pak hypertenze II-III,hypokalemie,diabetes mellitus 2 na diete,anemie,chronicka ren.insufience v mírně progresi,chronicka bronchitida...Na kardio poradne vzhledem k věku a i strachu tatínka z invazivní operace,doporucena léčba léky a sledování stavu. Ještě napisi,ze diagnóza byla stanovena v prvním pololetí roku 2014...

Minuly týden byl hospitalizován na interne pro anemii a vysokému INR(naměřená hodnota 8)a dále pak vyšetření trávicího traktu pro zjisteni,kudy se krev ztrácí. Byi mu podány transfuze krve a mým laickym pozorováním se jeho stav zlepšil. Ale v sobotu již bylo vše jinak. Začal být hodně dusny i v klidové poloze a lezení mu dělalo problém. Upozorňovala jsem na to lekarku,ale ta jen rekla,ze je to kvůli selhávají srdicka. Doma ale nikdy tak dusny nebyl,naopak se o sebe postaral. Nerikam,ze by byl nějak vykonny,ale vše pomaličku slo.Pred plánovanou gastroskopiií mu naahle selhalo srdicko,oživování trvalo 15 minut a nyní leží třetím dnem na ARO....stav je prý spíše horší a vysoké dávky podpurnych léků nezabiraji....

Co si prosím myslíte o tomto stavu a popřípadě po jeho stabilizaci (v kterou pevné verim,tatinek je silak) a probrani,dalo by se s jeho srdíčkem něco delat,s ohledem na jeho věk a zdravotní stav. Ze srdce Vám moc děkuji za přímou odpoved.

Jiřina

Vašemu tatínkovi je 81 let a kromě jiných chronických onemocnění trpí tzv. chronickým pravostranným srdečním selháváním při chlopenních vadách. Vzhledem k věku a snad i na přání tatínka se přistoupilo k tzv. symptomatické léčbě, tedy snaze ulehčit srdíčku léky tak, aby nebylo přetěžované a aby ho zhoršování jeho funkce co nejméně omezovalo. Při fibrilaci síní je potřeba, aby užíval léky na ředění krve, aby se v síních srdce, které se nestahují dostatečně, netvořily sraženiny, které by mohly doputovat do plic a způsobit plicní embolii. Bohužel však došlo ke komplikaci, kdy měl tatínek krev naředěnou moc a zřejmě došlo k vnitřnímu krvácení s rozvojem anémie. Než se však stačila provést všechna potřebná vyšetření, došlo u tatínka k akutnímu selhání srdce se zástavou a nutnosti resuscitace. Nyní je v péči ARO, kde se jeho stav zatím moc nelepší. Není Vám zcela jasné, jak mohlo k tak závažnému zhoršení stavu dojít, když mu po podání transfuze bylo lépe a ptáte se, zda je možno zlepšit srdeční funkce, pokud se z těžkého stavu probudí.

Dobrý den, paní Jiřino,

žádáte přímou odpověď, na kterou bohužel nemám zcela dostačující informace. Mohu se chytnout jen střípků, které uvádíte a odpovědět spíše obecně.

U chlopenních vad, které má Váš tatínek, dochází k přetěžování srdečních komor, které při velké zátěži postupně ochabují a nestačí vypudit celý potřebný objem krve dál do oběhu. Podle toho, která komora je více oslabená, rozdělujeme srdeční selhání na pravostranné a levostranné. U pravostranného srdečního selhání se krev, kterou komora nestačí přečerpat, hromadí ve velkém oběhu a vznikají otoky nohou, případně při pokročilém stavu se může hromadit voda v břiše. Při levostranném srdečním selhání nestačí levá komora odčerpávat dostatečně rychle krev z plic do těla a krev se hromadí v plicním oběhu a dochází k otoku plic. Je to stav, který je velmi akutní, protože je pacient tak dušný, že se nemůže položit, potřebuje sedět a k dýchání významně zapojuje svalstvo hrudníku, což ho velmi vyčerpává. Pokud je levá komora natolik nefunkční, že se nedostane dostatek okysličené krve ze srdce do těla, trpí životně důležité orgány, včetně srdce, nedostatkem kyslíku, a tak může dojít i k úplné zástavě srdce. Právě k tomu mohlo u Vašeho tatínka dojít. Někdy se celý tento proces odehraje velmi rychle, během několika hodin a léky nemusí stihnout dostatečně zaúčinkovat.

Stav Vašeho tatínka je velmi složitý a velmi křehký. Přeředění krve bývá velmi častou komplikací antikoagulační léčby, která je však u pacientů s fibrilací síní nutná. Při přeředění vždy hrozí krvácivá komplikace, nejčastěji je to krvácení do zažívacího traktu. U diabetiků v pokročilém věku je toto krvácení velmi nebezpečné, protože diabetici mají často snížené vnímání bolesti a tak se stává, že se během několika hodin může vytvořit žaludeční vřed, který krvácí, aniž by pacient měl velké bolesti, jak to známe u mladých lidí. Na ztrátu krve se pak přijde později, když už je velmi těžké zastavit kaskádu postupujících komplikací, protože každý zásah může být potencionálně příčinou zhoršení jiného systému. Při anémii je nemocný dušný, protože se snaží dohnat menší obsah kyslíku v krvi. Také se dále zhoršuje funkce srdce, protože oslabené srdce je velmi křehké a nemá rezervu pracovat s nižší dodávkou kyslíku při nedostatku červených krvinek. Proto se při těžké anémii podává transfuze, která však může zvýšením objemu krve zatížit levou srdeční komoru a vést k otoku plic s jiným typem dušnosti, kdy nemocný netoleruje polohu vleže, ve které se edém plic zhoršuje. Je to skutečně začarovaný kruh, kdy je velmi těžké zvolit v podstatě menší zlo a někdy se právě stává, že ať se rozhodneme tak či jinak, situaci nedokážeme změnit. Bohužel každý orgán má svou životnost, a pokud je v křehkém a oslabeném těle zasaženo najednou hned několik systémů udržujících rovnováhu, dochází k závažnému stavu, který se někdy nedaří zvrátit ani nejlepšími léky či technikou. Jestli se to u Vašeho tatínka podaří, Vám skutečně nedokážu říct. Záleží na tom, jak dlouho zástava trvala a mozek a srdce a jiné orgány byly bez kyslíku. Co se týká samotného srdce, tak to je otázka na tatínkova ošetřujícího kardiologa. Avšak, vzhledem k tomu, co se odehrálo, je velmi pravděpodobné, že svalovina komor je natolik oslabená, že ani náhrada chlopně by její funkci již nemohla zlepšit. Nejsem kardiolog a navíc nemám dost informací na to, abych vyslovila konečné stanovisko, ale předpokládám, že pokud by možnost léčby byla, tak by ji lékaři využili už v tom roce 2014. Je mi líto, že pro Vás nemám nadějnější informace. Rozhodně neztrácejte vytrvalost a zůstávejte tatínkovi oporou a povzbuzením v tom, co jeho tělo ještě dokáže, kam ho síly pustí a co si on sám bude přát.

Mnoho sil Vám oběma.

MUDr. Katarína Vlčková

Dotaz zodpovídá

prim. MUDr. Katarína Vlčková

lékařka

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz