Nechci být udržován při životě, který za nic nestojí. Kdo to za mě rozhodne, když já už toho schopen nebudu?

Odpověď na dotaz ze dne 20. 2. 2024 zobrazit původní dotaz

Manželka mi před pár měsíci zemřela, děti nemáme, zůstal jsem sám. Nemám žádné příbuzné. Péče o ženu byla na konci strašně těžká, měla srdeční selhávání, nateklé nohy a další komplikace s tím spojené, většinu času pospávala, poslední rok opakované záněty spojené s horečkami. Doktor vždy řekl, ať ji nechám odvézt do nemocnice kde jí dali antibiotika a když se vrátila domů, tak byla pokaždé víc neschopná se o sebe postarat i v kontaktu se mnou. Už jsem jí nějaký čas přál konec. Když se horečky objevily naposled, domluvil jsem se s doktorem, že ji nechám doma i s rizikem, že zemře. To se pak taky stalo. Sám pro sebe bych si nepřál být odkázaný na jiných a rozhodně nechci být udržovaný při životě, který za nic nestojí. Kdybych byl ve stavu, že nebudu schopný já sám říct, jestli se chci ještě léčit, koho se bude doktor ptát, kdo to za mě rozhodne?

Jakub

Zajímá Vás, kdo za Vás rozhodne, jestli se budete ještě léčit, pokud vy sám nebudete ve stavu, abyste se mohl sám rozhodnout. Dodáváte, že byste nechtěl být odkázaný na pomoc druhých a rozhodně byste nechtěl být udržovaný při životě, který za nic nestojí. Máte osobní zkušenost, kdy se doma staral o manželku až do její smrti.

Dobrý den,

zákon o zdravotních službách pro takové situace zakotvuje tzv. zástupné rozhodování. Zástupné rozhodování znamená, že v situaci, kdy pacient není s ohledem na svůj zdravotní stav schopen komunikovat a rozhodovat o léčbě, rozhoduje za něho jeho zástupce. Zástupcem je primárně osoba, kterou si pacient zvolí, případně dále manželka, rodič nebo jiná osoba blízká. Zástupce by za pacienta měl rozhodovat tak, jako by se pacient v dané situaci rozhodoval sám. Aby zástupné rozhodování dobře fungovalo, je vhodné, aby si člověk svého zástupce zvolil co nejdříve a aby zástupci řekl, co by si přál a co by si naopak nepřál. Ve svém dotazu zmiňujete, že byste si nepřál udržování při životě v případě, kdy by život „už za nic nestál“. Váš zástupce by měl rozumět tomu, co konkrétně myslíte udržováním při životě (jde o přístrojovou podporu orgánových funkcí? Jde o jinou život udržující nebo život prodlužující léčbu, např. umělou výživu? Jaký je Váš postoj k resuscitaci?) a co pro Vás znamená život, který stojí za to žít (Co konkrétně je pro Vás v životě důležité? Jakou kvalitu života považujete za dobrou a kdy byste řekl, že už nežijete dobrý/dostatečně kvalitní život?). Zmocnění k zástupnému rozhodování o zdravotní péči může být součástí specifické plné moci nebo i obecněji formulované plné moci. Může mít podobu předběžného prohlášení nebo formu záznamu ve zdravotnické dokumentaci poskytovatele zdravotních služeb, kde pacient byl hospitalizován a kde se předpokládá i jeho budoucí hospitalizace.

Současně s volbou zástupce pro rozhodování o péči si člověk může sepsat tzv. dříve vyslovené přání. To je dokument, ve kterém pacient stanoví, jakou péči si do budoucna přeje a jakou naopak ne. Dříve vyslovené přání pak může být důležité pro dobré rozhodování lékařů a Vašeho zástupce – díky dříve vyslovenému přání mohou mít lepší představu o tom, o jakou zdravotní péči byste stál a jakou péči byste odmítl.

Bližší informace o dříve vysloveném přání a zástupném rozhodování je k dispozici ….

S pozdravem

Barbora Steinlauf

Dotaz zodpovídá

JUDr. Barbora Steinlauf, MA, Ph.D.

JUDr. Barbora Steinlauf, MA, Ph.D.

právnička v oblasti zdravotnického práva

Poradna je tu pro vás

Zadejte dotaz