Dobrý den, musím to napsat, snad se mi trochu uleví, ale 26.2.2024, mi náhle zemřel syn, 10 dní před svými 42 narozeninami, jsem zoufalá paralyzována, prý selhání organismu, nikdy si moc na nic nestěžoval, běžný věci, bolest zad, únava,ale vše se to přisuzovalo k tomu:, že se svojí manželkou se starali o 5,5 letého dost postiženého syna, staral se o finance o živobytí, rehabilitace, výživu pro malého, prostě o všechno a ještě podnikal, byl nejúžasnější táta na světě a moje velká opora, nevím jak se s tím s manželem vypořádáme, dcera s vnouckem a zetěm drží nad vodou, ale máme pocit, že to prostě nedáme,jsme zoufalí, zemřel doma, prý byl v pohodě, šel si na pár minut odpočinout a najednou odešel tam, odkud není návratu - zemřel, ani záchranáři už nemohli míč dělat, najednou vnouček s maminkou zůstali sami, a rodina, nic nás nebaví a už nás nic netěší, víme že tu máme vnuky, dceru ,atd, ale prostě v srdci máte takovou bolest co se nedá popsat, léky jenom oblbnou, na chviličku uleví, ale potom je to ještě horší než předtím, měli jsme umřít my rodiče a né syn, jak píší nezvládáme to,😰Yvca