Dobry den, mne zemrel manzel 23.ledna. Od zacatku roku 2021 bojoval 3 roky d rakovinou slinivky, coz je zazrak. Take mu byl odoperovan cely nador, pak chemo. Prognoza byla vzhledem k tak vazne diagnoze dobra. Jeste 2 roky jsme celkem normalne, cestovali jsme a snazili si uzit kazdou chvilku. Ale v loni dostal zanet do krcniho obratle. A telo uz nedokazalo bojovat a udrzet na uzde i rakovinu. Rakovina se vratila v podobe metastaz na pohrudnici. Bojovali jsme znovu od kvetna 2023 do letosniho ledna. Starala jsem se s dcerami a jejich manzeli o mou zivotni lasku doma do posledni chvile. Zemrel v noci po mem boku. Sami jsme ho i umyli a oblekli. Ta bolest je neskutecna. 31 let krasneho
manzelstvi. Mam uzasnou rodinu, spoustu pratel, ale manzela mi nic nenahradi. Bylo mu 66 let.
Snad opravdu pomuze jen cas. Zatim to tak necitim, jen prazdnota a smutek. Ale je to moc cerstve. Nic me nebavi...ja vecne vesela a cinoroda. Pritomnost je priserna a budoucnost me zatim desi.
Ale nevzdam to. Jako to nevzdal muj manzel a bojoval do posledni chvile a ja s nim. Je to jeho odkaz, nevzdavat se. Nikdy si behem nemoci nepostezoval a ja jsem plakala jen potaji. Pisi pro ty, kteri se potykaji s podobnou situaci. 3 roky s rakovinou slinivky je zazrak, ac jsem verila jeste v delsi cas. Ale dekuji i za tento cas. Stacili jsme si vse rict, jeste vic jsme se k sobe primkli cela rodina. Poznala jsem silu rodiny, pratelstvi a nove lidi z terenniho zdravotnictvi, kteri nam pomahali a jsou skveli.
Ale realita je moc kruta. Snad bude jednou lip. Jana
