Dobrý večer, již víc jak 10 let se trápím s bolestí pátěře/4 ploténky káždá jinde vyhřezlé/ do toho nekuřák a těžké funkční postižení plic, nález na mozku, autoim.onemocnění atd.atd. Žila jsem 5let v bolestech, které pochopí jen lidé stejně postižení. Kdy ploténky bruslý po míšním kanálku mnoho mm, kdy Vám autoim.onemocnění ničí plíce, vazivovou vnitřní tkáň. Po 5 letech aspoň od šílených bolestí pomohl úžasný lékař s léky co se dávají když už není cesty jinak. Bolest kterou jsem prožila bych nikomu nepřála. Plně jsem vždy sportovala , pracovala na 180% a pro každého bych se rozdala pomocí. Jaké je mé zklámání, když Vám lidi závidí bolest, důchod atd. Jak je těžké uněst místo podpory- věty dítěte které Vám místo -mamko nepotřebuješ pomoct, řekne čekám na tvou smrt a vyčítá Vám marmeládu v plastovém kelímku z dětství a jak to bylo pro něj těžké jako by šlo o konec světa. Poté se těšíte, že s novým manželem získáte rodinu, kterou jste nikdy neměl normální a kde Vás v dětsví někdo mučil a týral. Těšíte se a říkáte jim zda něco nepotřebují, jak je máte rád, jak si jich vážíte a dopadne to tak, že do očí Vám říkají , že Vás mají rádi a za zády pomlouvají a vymýšlí zlo. Píši to hodně obecně, ale už nemohu 5 let nás tu stolkovali sousedi z vedlejšího domu, po vesnici roznášeli lži a lidé jim věřili. Když se rozešli pravda byla hned venku a nám se jeden z nich omluvil a přiznal se, že za vše mohl on. Ve vesnici Vám, ale to zlo nikdo neodpáře, nikdo nezalepí ten hnus a pomluvy pro můj důchod, kdy řeší proč mám jednou jednu hůl, poté dvě a nebo vozík. Nikoho nenapadne, že nehodlám hrát divadla a že pořád jsem v sobě ještě našla sílu bojovat s tím hnusem a když jsem kousek od domu a když spadnu, mohu se převléci, že si chci dokazovat, že nejsem na úplný odpis a že někdy je člověku trochu lépe, nebo je třeba po kapačkách, které chvilku překryjí ty nemoce! Lidi jsou zlí, každý má metr na srovnání, ale jeden pro sebe a druhý pro ostatní. Myslela jsem si prvních 5 let, že budu chtít umřít pro ty bolesti, pro ty záchváty, ale nakonec vidím vysvobození ve smrti před tou lidskou hnusotou.