Soucítím s Vámi, protože jsem taktéž nemocná a v ID a často mě zaměstnat nechtěli. Nakonec jsem našla místo na vrátnici v bezpečnostní agentuře. Je to skvělé, flexibilní, většinou nabírají samé invalidy. S penězmi co vydělám a co dostanu od státu se celkem dá vyžít.
Deprese jsou mizerná věc. Dají člověku pocit nesmyslnosti života a vlastní existence. Navíc když přijdete o blízkou osobu, zničí Vás to. Ale zkuste vstát a radovat se z toho co máte. Třeba z Vašich dětí. Z maličkostí všedního dne. Z přítomného okamžiku. A najednou si uvědomíte, že na světě není tak špatně a že se časem vše zlepší. Pokud se cítíte sama, zkuste navázat nová přátelství či partnerský vztah. Hned je člověku na světě lépe.
No a psychiatr je od toho, aby psal léky a diagnostikoval. Stěžejní ale bývá terapie. Zkuste vyhledat dobrého psychologa, může to být náročné, ale stojí to za to. Vyslechne Vás a ukáže Vám pohled nezávislého odborníka.
Co se týče kamarádky, přeji upřímnou soustrast. Je to těžké asi pro všechny co ji měli rádi. Měla hezký život a to je důležité. A jednou, se všichni setkáte. Je vidět, že každý má tu svou svíčku života vyměřenou. A všichni tam jednou musíme.
Zvládnete to, držím palce 🍀
In reply to (Žádný předmět) by Anonym (neověřeno)