Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Markéta Trombíková
  (kontaktovat autora příběhu)
2. září 2019
Dobrý den,dnes jsem na této strance poprvé, Přečetla jsem si váš příspěvek a znovu se dala do plače .Mně je 45 let a 23.7.2019 mi taky zemřel manžel bylo mu47 a zemřel taky na plicní embolii clap v úplné síle bez jakychkoli jinych onemocnění.Zustala jsem sama s e studujícím18 letym synem a 8 letou dcerkou .Svět se mi zastavil nedokažu se vzchopit i ta malá je statečnější nežli já vím kde kdo tvrdí že tochce čas ale ja tomu nevěřím .Jsem v invalidním duchodu 3stupně a v mnoha věcech jsem musela spoléhat na manžela ted sedím doma deti ve škole a já se utápím čím dál hlouběji,CHtěla bych se vás zeptat jestli se po roce cítíte lépe jestli i mé trápení alespoň trošinku otupí. Jak se cítíte ted s odstupem času co vám nejvíc pomohlo?Za případnou odpověd vám děkuji .

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?