Moje maminka, umřela v loni v květnu a furt mi strašně chybí, ta bolest se nedá slovy ani popsat, život jde dál jako by se nic nestalo, ale mně to nějak nejde a vlastně ani nechci aby to šlo, když to byl můj nejdůležitější člověk v životě, jak to bez něj může jít... furt čerpám z mých vzpomínek a říkám si, že když není fyzicky vidět, neznamená, že se mnou není.. a ta realita, že život plyne dál a já už ji nikdy neuvidím je pro mě ještě bolestnější...
