Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

aperina
25. března 2017
Soucítím s vámi a rozumím vašemu příběhu: je jen těžké plně přijmout, že tohle všechno moji tetičku mohlo potkat také. Člověk si tak často a rád nemlouvá, že nebýt toho tak náhlého odchodu, mohli jsme v tom našem zaběhaném rytmu žít ještě dlouho. Já chápu, že tyto myšlenky jsou pošetilé, když čtu váš příběh, jenže ten smutek a vděk za to dobré se mísí do takové zvláštní směsi picitů.

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?