Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Dana
  (kontaktovat autora příběhu)
31. ledna 2017
Mila Miso,kdyz ctu vase radky mam v ocich slzy..jak mi rozumite.vsichni kolem rikaji jak musim byt statecna,ale ja nemuzu.myslela jsem,ze jsem vyrovnana a silna,ale az ted mi dochazi ,jak moc mi chybi..bojim se noci,ale zaroven chci spat,abych ho mohla ve snu obejmout a pohladit.on mi vzdy dodal silu a pohladil mne,rekl neboj zvladnem to a ja mu vzdy verila.byly jsme jak jedno telo jedna duse...ted mam prazdno a kolem nic.prezivam ze dne na den a mam pocit,ze se utrapim. Chodím ven na dlouhe prochazky se psem snazim se ze sebe vydat maximum a nic,prijde vecer nebi chvile bez prace a je to tam znovu.dnes napadl snih a ja brecela,vzdy jsme staveli snehulaka a odhrabali sníh spolu,pak si daly caj a koukali na tv.....vim,ze je mu ted lip,netrpi a miluje nas dal,nekdy mam pocit,ze ho citim,citim zvlastni teplo kolem...jsem blázen ze?tolik moc mi chybi....

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?