Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Jana
  (kontaktovat autora příběhu)
14. listopadu 2016
Děkuji. Potřebovala jsem se z toho všeho vypsat, bráním se návštěvě psychologa a tohle mi aspoň trochu pomohlo. Každý máme své bolesti a trápení a když už není komu se svěřit, je lepší o tom aspoň psát, než to držet v sobě. Je mi líto, že vám taky zemřela maminka. Nevím jak vy, ale já se s tím nemůžu vyrovnat, strašně mi chybí, nemůžu ani vymazat její číslo z mobilu, pořád čekám, že zavolá. Nikdo už o tom semnou nechce mluvit, každý na to chce zapomenout a tak brečím tajně. Ale prostě to nejde na to nemyslet. Navenek se snažím působit, jak to všechno zvládám a nemyslím na to, ale je to jen maska, nechci nikoho otravovat. Kdyby se vám chtělo, byla bych ráda, kdybyste mi napsala, jak se s tím vyrovnáváte vy a jak zemřela vaše maminka, ale nebudu se zlobit a pochopím to, jestli o tom mluvit nechcete. Jana

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?