45

Jak pomoci člověku s mentálním postižením, který prožívá zármutek

Největší pomocí je vaše blízkost a možnost mluvit o tom, co se stalo.

Poslední aktualizace stránky proběhla dne 24. 9. 2015, verze pro tisk (tato kapitola)

Buďte s ním. Snažte se s ním trávit více času než obvykle. Dejte mu najevo, že vám na něm záleží. Může mít strach, že například vy nebo jiná blízká osoba také zemře. Snažte se ho ujistit, že tu vždy bude někdo, kdo mu pomůže. Je-li to možné, mluvte s ním o konkrétních lidech, kteří by mu mohli v budoucnu pomoci.

Mluvte o smrti a o zemřelém. Nechte ho, ať hodně mluví, protože právě tak smutek překonává. Říkává se, že sdílený smutek je poloviční, a v tomto případě to platí dvojnásob. Zkuste najít člověka, který také prožil bolestnou ztrátu blízkého člověka, aby se mohl podělit s osobou, jíž pomáháte. Člověku s mentálním postižením také může pomoci účast na pravidelných setkáních pro lidi prožívající zármutek, která bývají organizována při hospicích.

Pomozte mu vyjadřovat pocity. Jestliže tento člověk neumí o pocitech mluvit, zkuste například kreslení či malování. Nechte ho, aby namaloval, co má uvnitř nebo co si o „tom všem“ myslí.

Podpořte ho, aby se zúčastnil posledního rozloučení a pohřbu. Přesně mu popište, co má očekávat. Zmiňte se o rakvi, tělu, květinách, hudbě, plačících lidech, které pravděpodobně uvidí a uslyší.

Snažte se zabránit dalším ztrátám. Pro každého je obtížné se vyrovnat s více než jednou ztrátou naráz. Snažte se život udržet, jak jen to jde, tzv. ve starých kolejích. Ztratit například blízkou osobu, práci a domov najednou bývá neuvěřitelně obtížné.

Ponechte mu možnost volby. Možná sám ví, co by mu pomohlo. Někdo se může chtít co nejdříve vrátit do práce; jiný naopak může chtít týden či dva zůstat doma. Nechte ho, ať se rozhodne sám. Někteří lidé s postižením jsou naopak zmatení či rozrušení, mají-li příliš mnoho možností. V takovém případě jim s volbou pochopitelně pomozte.


Pokračujte ve čtení