55

Jak mluvit o smrti s člověkem s mentálním postižením

Nejdůležitější je mluvit jednoduše a srozumitelně. Nebojte se popsat, co prožíváte vy, a nezapomeňte popsat i dobré stránky smrti.

Poslední aktualizace stránky proběhla dne 30. 6. 2016, verze pro tisk (tato kapitola)

Jedním z nejlepších způsobů pomoci je průběžně diskutovat o smrti a připravovat ho na ni ještě před tím, než někdo blízký zemře.

O smrti hovořte jednoduše. Snažte se vyvarovat slov, která mají více významů.

Používejte často různé příklady z každodenního života, jako je smrt kamaráda, zvířete nebo zprávy v tisku o úmrtí slavného člověka.

Nepředpokládejte, že jeden vážný rozhovor o smrti stačí. Mohou nastat různá nedorozumění. Postupně budete schopni rozpoznat, co tento člověk špatně pochopil a následně mu můžete nabídnout přesné informace.

Ukažte mu, jak se se ztrátou blízké osoby vyrovnáváte vy. Mluvte o malých ztrátách. Zemřel-li někdo i vám, řekněte mu to. Je-li to možné, vezměte ho do pohřební síně a na hřbitov, ovšem před tím, než tam půjdete, mu popište, co uvidí. Otevřeně projevujte své pocity. Ukažte a řekněte mu, jak se s touto ztrátou vyrovnáváte.

Dovolte mu projevovat emoce. Může popírat smrt, projevovat zlost či strach, může plakat. Dejte mu najevo, že jeho pocitům rozumíte. Můžete říci: „Vím, že myšlenky na smrt ti nahání strach“ nebo „Taky je mi smutno, když myslím na někoho, kdo umřel“.
Podporujte ho v otázkách a odpovídejte na ně pravdivě.

Mluvte o stádiích života: o narození, dětství, dospělosti, stáří, smrti. Mluvte o nečekané smrti jako důsledku nemoci, nehody nebo násilných činů.

Najděte někoho, kdo by mohl vést skupinu, kde by se mluvilo o smrti a zármutku. Pozvěte přátele tohoto člověka. Mohou si pak navzájem sdělovat pocity a získat více informací.

Popište, co je na smrti pozitivní. Například připomeňte, že někdo trpěl bolestivým onemocněním nebo v důsledku nehody, a teď ho už nic bolet nebude. Mluvte o životě po smrti, je-li tento koncept součástí náboženského přesvědčení tohoto člověka.

Pomozte mu, aby se mohl cítit bezpečně. Mluvte o způsobech, jak lze nehodám, onemocněním či násilným činům předcházet. Vyjmenujte mu lidi, kteří o něj mají starost a kteří mu v budoucnu pomohou.

Dodávejte mu naději. Mluvte o tom, jak lidé překonávají zármutek a také jak pomáhají hezké vzpomínky.