Tchyně má rakovinu prsu a metastázy, podporovali jsme ji, že se stav lepší, pak četla lékařskou zprávu a nastala zmatenost. Co dělat?

Odpověď na dotaz ze dne 1. října 2018 zobrazit původní dotaz
Dobry vecer, tchyne ma rakovinu prsu s metastazemi do hrudniho kose. Podstoupila chemoterapii kapackami, pak 30 ozařovaní a nyní ji dali chemoterapii v tabletách. Nyní ma jiz treti serii.vzali jsme si ji k nam, neboť se uz o sebe nedokázala postarat. Dva měsíce jsme ji udrzovali v tom ze je vse na dobre cestě ( pro podporu psychiky) jenže si přečetla zprávu kde jsou uvedene vysledky. Samozřejmě ji to v psychice dostalo na dno. Dnes večer byla úplně mimo, nedokázala komunikovat souvisle a kdyz se zeptala kolik je hodin za dve minuty se ptala znovu. Tento stav trval cca dve hodiny, hledala slova, spatne je vyslovovala, mluvila nesouvisle, pri chuzi se motala, dívala se na nas jako by nas v životě neviděla, neustále se chtěla zvedat s postele. Po konzultaci s praktickym lekarem jsme se rozhodli zavolat rzzs, ale odmítla to. Po tom co jsme ji řekli ze volame sanitu se dala během pul hodiny do kupy. Je mozne aby se tento stav z normalu stal behem 12 hodin? Je možné ze se to bude opakovat? Lékaři ji v červenci odhadovali max pul roku. Jak máme postupovat v podobných případech? Volat rzzs? Myslíte si ze toto chovani u takto zavazne nemocného člověka je normální s blížícím se koncem?
gabcula
Píšete o vaší tchyni, která má pokročilé nádorové onemocnění prsu po prodělané kombinované protinádorové léčbě. Pro zhoršování soběstačnosti jste tchyni vzali k vám. Zcela nečekaně se večer objevil stav zmatenosti, který vás vylekal. Stav odezněl a vy se ptáte, co se vlastně dělo, zda se stav může zopakovat a jak nejlépe postupovat.

Dobrý den,

je pochopitelně obtížné se vyjadřovat konkrétně, protože neznám vaši tchyni, přesnou diagnózu, prodělanou léčbu a reakci na ni ani jiné důležité podrobnosti. Tento stav dáváte do souvislosti s tím, že si tchyně přečetla ve zprávě, že její nemoc je závažná a pokročilá. To jistě mohlo být spouštěčem a mohlo tedy jít o stav podobný panice. Stejně tak ale mohlo jít o delirantní stav nebo o projev postižení mozku metastázou. Aby bylo možné se vyjádřit blíže, bylo by potřeba tchyni vyšetřit. Pacienti s velmi pokročilou nemocí – s odhadovaným dožitím v týdnech mají často delirium, které může ohlašovat blížící se úmrtí. Pro delirantní stavy je typické kolísání s proměnami během hodin – z plné bdělosti do zmatenosti někdy s vidinami či slyšinami. Zhruba polovina delirantních stavů u vážně nemocných pacientů má zjistitelnou a ovlivnitelnou příčinu. Metastázy mají projevy spíše trvalejšího charakteru.

Píšete, že v červenci lékaři odhadovali dožití do půl roku, proto bych vám velmi doporučila kontaktovat hospic – lůžkový nebo domácí – lékaři zde pracující mohou maminku vyšetřit a pak doporučit nejvhodnější postup. Pokud by šlo o delirium, které předznamenává blížící se úmrtí, pak převoz do nemocnice bude pro tchyni spíše zátěží, hospicová péče naopak může zajistit dobrou léčbu symptomů, aniž by byl nemocný zbytečně zatěžován vyšetřováním a léčbou, která nezvrátí průběh nemoci. Aby byla léčba přiměřená a účelná, je důležité, aby tchyni vyšetřil lékař a společně s vámi prošel plán další péče. Určitě by bylo dobré i s tchyní probrat, co by si ona sama přála. Chápu, že jste se snažili tchyni chránit před vážnými informacemi, bohužel to ale obvykle není možné – nemocní sami často vycítí, že se jejich stav horší, lékaři se tváří rozpačitě, rodina se chová jinak, případně se dočtou informace v lékařské zprávě. Citlivě probraná situace může tchyni přinést klid – delirium (tedy akutní zmatenost) může být podporováno právě rozporuplností informací a otevření tématu může hodně vysvětlit. Nabídnout rozhovor na téma, jak tchyně svou nemoc vnímá, co o ní ví, čeho se obává, co by si přála, pak může situaci hodně zklidnit a vám dát jasnou představu co dělat, kdyby se vyskytly další komplikace.

S pozdravem

MUDr. Irena Závadová