Maminka zanedbala nádor prsu, vzdoruje vyšetřením, nejspíš odmítne i onkologickou léčbu. Jak se starat, když nespolupracuje?

Odpověď na dotaz ze dne 7. listopadu 2016 zobrazit původní dotaz
Dobrý den, mám maminku (69), která zanedbala nádor prsu. Tajila vše zhruba 4 roky. Nyní je v péči interního lůžkového oddělení. Do nemocnice jsme ji zavezli poté, co jsme ji navštívili a její stav byl velmi špatný (vyhublost, dýchavičnost, třes celého těla). Návštěvu lékaře odmítala, ale po 2hodinovém přemlouvání jsme ji odvezli k obvodnímu lékaři a poté do nemocnice. Byla umístěna na JIP s nálezem na srdci, vodou na plicích a zanedbaným nádorem prsu. Druhý den byla přeložena na normální pokoj interního oddělení. Zpočátku odmítala vyšetření, později souhlasila s CT a biopsií. Ohledně léčby nádoru je přesvědčená, že to vyléčí bylinkami a onkologickou léčbu pravděpodobně odmítne. Je však ve stavu, kdy je velmi slabá. Když jde na toaletu, musí pak jít spát. Jídlo je problém, ale něco málo sní. Odmítá výživové nápoje z důvodu, že jí to nechutná. Je přesvědčená, že ji v těchto dnech pustí domů. Jenže dle toho, jak vypadá, není schopna se o sebe postarat a tatínek toto nemůže zvládnout. My mu pomáháme, ale celodenní péči nezvládneme. Bydlíme 50km do rodičů a máme dítě, o které se musíme starat. Obávám se, že jí z interního oddělení budou chtít přeložit na onkologické pracoviště a to ona odmítne. Nevím, co bude dál. Prosím o radu, co se v těchto případech dá dělat? Jak se o ní postarat, když odmítá spolupracovat?
Jitka Stříteská
Vaše maminka je nyní hospitalizována s pokročilým nádorem prsu, je vyhublá, dušná a slabá. Vy máte obavu, že po propuštění z nemocnice nebude schopna se o sebe postarat a ani ve Vašich silách není jí celodenní péči zajistit. Ptáte se, co dělat dál.

Milá paní Stříteská,

doporučila bych Vám se spojit se sociální pracovnicí v nemocnici, kde maminka aktuálně leží a maminčinu situaci s ní probrat. Měla by být schopna Vám nabídnout nějaké možnosti řešení. Tak, jak maminčin stav popisujete, asi by pro ni nejspíše připadal v úvahu lůžkový hospic, kde by byla zajištěna jak léčba dušnosti a bolestí, tak ošetřovatelská péče. Před přijetím do lůžkového hospice je však skutečně třeba nejprve vyjádření onkologa stran eventuální protinádorové léčby, kterou samozřejmě maminka má plné právo odmítnout. Je však dobře, aby s ní o tom alespoň lékař promluvil a vysvětlil jí pro a proti.

Pokud ve Vašem okolí žádný lůžkový hospic není, jsou další možností např. léčebny dlouhodobě nemocných, jejichž úroveň a kvalita poskytované péče však je různá, je proto dobře se na to sociální pracovnice přeptat, měla by mít o situaci přehled a poradit Vám. I s hospitalizací v nějakém zařízení následné péče však musí maminka souhlasit, není možné toto rozhodovat bez ní, je potřeba s ní situaci probrat a ptát se i na její přání a představy a pokusit se je skloubit s realitou.
Když by Vaše maminka trvala na tom, že do žádného lůžkového zařízení nechce, může tatínkovi pomoci v péči např. některý z mobilních hospiců nebo agentura domácí péče či pečovatelská služba. Každá z těchto služeb má trochu jiný popis práce a systém fungování, ale to Vám sociální pracovnice bude umět vysvětlit i Vás případně odkázat na konkrétní organizace v místě maminčina bydliště. Kontakty na výše uvedené služby na území Prahy najdete spolu se seznamem lůžkových a domácích hospiců v našem adresáři služeb.

Přeji hodně síly a úspěšné domlouvání.

S úctou

MUDr. Kateřina Menčíková