Kolegyně má maminku s neoperovatelným nádorem na mozku. Kope kolem sebe, psychologa odmítla. Co dělat?

Odpověď na dotaz ze dne 22. září 2017 zobrazit původní dotaz
Dobrý den, prosím o radu, moje kolegyně má maminku s neoperovatelným nádorem na mozku, prognóza není dobrá, je to spíše na měsíce. Bohužel, je ve fázi, kdy mi přijde, že ,,kope,, kolem sebe, je naštvaná na všechny co se mají ,,dobře,,. Já tomu naprosto rozumím, ale mrzí mě, že poslední dobou je na mě docela nepříjemná, má uštěpačné poznámky typu: tvoje starosti bych chtěla mít, ty nevíš co to je mít starosti apod.! Přitom já sama mám celiakii, ale ona mi řekla, že by byla ráda za blbou celiakii, nebo mi řekne, že si furt na něco stěžuju (řekla jsem, že to počasí je děsný). Včera mi zase řekla, že na seminář můžu jít já, když jsem tak odpočatá (měla jsem 4dny zasloužené volno). Vím, že neví jak se situací vyrovnat, je to pro ní něco nového, nicméně pomoc psychologa odmítla razantně... Jak mám postupovat? Mám se jí úplně vyhýbat? Mám jí říct, že mě mrzí, že mě tak napadá? Je mi jí líto, ale na druhou stranu, já za její problémy přece nemůžu! Budu moc ráda za případnou radu, protože atmosféra na pracovišti mi není příjemná...
Jarmila
Pozor, tato odpověď je více než 6 měsíců stará a nemusí proto být již aktuální!
Vyjadřujete pochopení pro chování Vaší kolegyně a zároveň byste ráda, aby se její negativní stav neprojevoval v chování vůči Vám.

Dobrý den, paní Jarmilo,

máte zcela pravdu, je pravděpodobné, že Vaše kolegyně je natolik pohlcena svým trápením, že jí ostatní věci mohou připadat malicherné, nespravedlivé a otravné. Takové nesouhlasné až agresivní období je obvyklé, když se lidé vyrovnávají se ztrátou. Tehdy je dráždí všechna spokojenost okolí a všichni ostatní jim mohou připadat jako „ti šťastnější“, ti, kteří nechápou, mají se dobře a to může vypadat velmi nefér. To může kolegyni přinášet její vlastní nespravedlnost vůči Vám, nepochopení, že i Vy máte své trápení a nakonec, že se můžete mít hezky a třeba odpočívat, i když ona má právě těžké období.

V této chvíli by Vám mohlo pomoci uvědomit si, že Vaše kolegyně nekope až tak proti Vám, ale proti svému neštěstí. Asi není nutné ji ignorovat, ale můžete jí nenabízet svůj život a zážitky, protože jí to asi víc konfrontuje s její těžkostí, můžete jí spíš poskytnout prostor, aby si mohla postěžovat. V takové situaci se od ní asi nedá očekávat příliš mnoho pochopení a byla by škoda, kdybyste se tím nechala zasáhnout víc, než je nutné. Zároveň Vás chci podpořit ve Vašem nápadu upozornit ji, že Vás její chování mrzí. Citlivě jí sdělit, že chápete její zoufalství, soucítíte s ní, a zároveň potřebujete i Vy nějaký prostor pro jiné prožitky než jsou ty její. Takové sdělení je třeba pro to, abyste vůči kolegyni nezahořkla a nezačala ji považovat za bezohlednou, aniž byste jí dala možnost to vše pojmout jinak nebo Vás alespoň požádat o shovívavost.

Přeji Vám, abyste s kolegyní našly vzájemné porozumění pro situaci a podařilo se Vám navzájem se spíš podpořit než trápit.

Zuzana Vondřichová