Maminka má apalický syndrom a má být přeložena na LDN. Má ještě šanci se z toho stavu dostat? A jaká péče může být nabídnuta v hospici?
Vážený pane doktore,
mám maminku která je momentálně v nemocnici na chirurgii s diagnózou apalicky syndrom.Lékaři nám šanci nedávají a chtějí maminku přeložit na oddělení LDN. Chci se zeptat jakou péči můžete nabídnout v hospici. Píšete,že máte zkušenosti cca 3 roky. Myslíte,že člověk, kterému je 63 let má šanci se ze stavu dostat a jaká rehabilitace má být u takového pacienta zajištěna? Prosím o příklad jak se například staráte o takové pacienty?
Děkuji Vám mnohokrát za radu.
Lucie Kovářová
Milá Lucie,
velmi dobře si uvědomuji, že situace, kterou zažíváte, je pro Vás všechny zůčastněné velmi bolestivá a také složitá.
Nemyslím, že je v této situaci možné hodnotit prognosticky přesněji další vývoj, věk Vaší maminky jistě nevylučuje možnost zlepšení stavu. Na druhé straně nemám konkrétní informace o příčině a jejím celkovém stavu. I proto Vám doporučuji co nejkonkrétněji vše diskutovat s ošetřujícími lékaři.
Nyní k našemu přístupu v péči o nemocné ve vigilním komatu.
Základem je skutečnost, že tito nemocní pro nás zůstávají i nadále těmi, kdo si zaslouží důstojnost v jednání a přístupu ve všech ohledech péče. Nehodnotíme prognózu pacienta s ohledem na „množství plen, apod.“ Celkovou kvalitu péče ošetřovatelské necháváme stále stejnou a pouze ji upravujeme tak, aby vždy směřovala ke kvalitě života nemocného.
Rodinám nenabízíme „růžové brýle a falešnou naději“, ale realitu a přitom naši podporu a spolupráci. Věříme a z různých studií i víme, že takový nemocný může vnímat příjemné, nepříjemné, napětí, možná i strach, a pokud hovoříme o kvalitě života, přizpůsobujeme tomu jak verbální komunikaci s pacientem, tak i ošetřovatelské úkony. Takto shrnuto tedy lze hovořit o konceptu tzv. basální stimulace.
Nabízíme otevřenou komunikaci, polohovací lůžka s aktivním i pasivním antidekubitním režimem, enterální výživu cestou gastrostomie, často s pomocí dávkovací pumpy, léčíme preventivně dle projevů pacienta i bolest a jiné symptomy — zde hodně pomáhá práce multidisciplinárního týmu a v něm kvalitní předávání informací.
Je toho ještě hodně, co mohu o této problematice psát.
Zásadní, co nyní může pomoci Vám a Vaší mamince k důstojnosti a kvalitě života i v této těžké situaci, je kvalitní ošetřovatelská péče a při stabilizaci jejího stavu pokusy vedle basální stimulace i o muzikoterapii, rehabilitaci — pasivně, vertikalizace ve vozíku, motomed apod.
Pokud bude kvalitní základ ošetřovatelské péče, pak o dalším vývoji bohužel ne vždy ale rozhodujete Vy a okolí pacienta — významné slovo má samotná stabilita životně důležitých orgánů — tedy nemoc sama.
Přeji Vám sílu do dalších dní a spíše měsíců.
S úctou
Ladislav Kabelka
Dotaz zodpovídá
