Radek
  (kontaktovat autora příběhu)
20. ledna 2020
Bolest

Umřel mi táta

Dobrý den je mi 14 let a dnes mi umřel v nemocnici táta. Asi před týdnem šel na kontrolu protože měl rakovinu krve.
Doktoři mu řekli že se mu rakovina vrátila a že si musí asi na týden jít poležet aby mu udělali chemoterapi atd. A asi po třech dnech chytl zápal plic na obě strany. Takže s nevinného léčení mi teď otec umírá v nemocnici a já ne vím co dělat.Je to pro mě strašná bolest a nemůžu se z toho spamatovat jenom celý den brečím a nevím co dál. Myslím že se z toho asi zhroutím. Je mi to strašně líto že už si sním nikdy nepromluvim ani na něj nemůžu pomyslet protože když to udělám tak chytnu strašný záchvat breku. Nevím co dál měl bych být z rodiny nejsilnější ale přitom brečím jak želva. :(

114 lidé vyjádřili účast.
Ája
  (kontaktovat autora příběhu)
24. ledna 2020
Týjo, to musí být hodně těžké. Píšeš, že máš být nejsilnější z rodiny. Ale prosím, dovol si připustit slabost. V takovéhle situaci je naprosto v pořádku, že brečíš, je to přirozená reakce. Pokud to jen trochu půjde, zkus se s tátou rozloučit, poděkovat mu za všechno dobré, co pro Tebe udělal, co jste spolu prožili, říct mu ještě všechno to, co jsi nestihl. Zkus to, je to hodně důležité. A pak se připojuji k výzvě - opři se o své nejbližší. Rodina - všichni prožívají bolest, ať je to na nich vidět, nebo ne - může vás to semknout. A přátele - snad máš okolo sebe dva tři - právě teď uvidíš, kdo je spolehlivý a dokáže Tě podržet. Možná to dokonce bude někdo nový, ale uvidíš, že Ti někdo pomůže, vyslechne. Myslím na Tebe.
Henrieta
23. ledna 2020
Ahoj, úprimnú sústrasť Ti prajem, veľmi ma to mrzí, že si tak mladý prišiel o otca. Musí to byť pre Teba ťažké. Rakovina je zákerná, ja som tiež prišla o mamu. Mala som 38 rokov, bola som síce dospelá, ale bolí to aj tak, teraz sa bojím o otca. On bude mať 70 rokov, zatiaľ je vitálny, ale aj tak mám o neho strach, je moja veľká opora. Ak Ti môžem poradiť, tráv veľa času so svojimi blízkymi, ktorých máš a so svojimi kamarátmi, prípadne rodinou. Chápem Tvoju bolesť, obzvlášť ak si mal otca rád. Čas trochu otupí bolesť, ale ide to veľmi pomaly. Otec bude vždy chýbať ako aj mne chýba mama. Drž sa a prajem Ti, aby si všetko zvládol, otec bude zhora na Teba dávať pozor, je Tvojím anjelom. Raz sa s ním stretneš, lebo tam všetci ideme. Myslím na Teba a prajem Ti veľa síl, kráčať životom ďalej. Henrieta