Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
12. května 2021
Truchlení

Smrt sourozence, švagra, netere

Bude to pomalu rok, co ma milovaná sestra starší sestra odešla na oslavu narozenin své kamaradky..šla se svým manželem i se svou 12 letou dcerou navštívit známé, přátelé, poprat své kamarádce ke kulatinam a už se nám nevratila ani ona ani její manžel ani jejich dcera.....známý ke kterým šli měli problémy s rodinným prislusnikem který byl natolik nelidsky ze si spory s rodinou šel vyřizovat v dobu oslavy narozenin a nebral ohledy na lidi kolem na lidi kteří s tím neměli nic společného kteří šli jen poprat oslavenkyni...krome me rodiny zabil i dalších osum lidi..je to nepopsatelný pocit, ta bezmoc, ta bolest, ten vztek co den a den prozivam nejen já ale i ma mladší sestra, mi rodice, známý, kamarádi....nevím co dělat, nevím jak dal žít, jak fungovat....umřeli jen proto ze byli ve špatnou dobu a na špatném místě a proto ze mezi námi jsou lide kteří kvůli pomstě nekoukaji doprava, doleva a působí bolest i lidem kteří za nic nemůžou... Zničil nám cely život a doufám ze za to bude řádně potrestán i když žádný trest tu bolest co mám nezmirni

85 lidé vyjádřili účast.
Martin Honc
  (kontaktovat autora příběhu)
15. února 2024
Velice me mrzi co se stalo opravdu bych nechtel aby se neco podobneho stalo mne a je mi to velice lito.
Pavla
  (kontaktovat autora příběhu)
31. května 2021
Váš příběh mě hodně zasáhl. Už jen proto, že ho zavinil jeden pomatenec - žádná nehoda, okolnosti, nemoc. Zavinil to někdo, kdo se choval hůř než zvíře. To alespoň nezabíjí jen tak pro nic za nic z nenávisti. Musí to bolet. Je mi to moc líto a soucítím s Vámi. Neumím si představit, jakou bolest a zlobu v sobě máte. Ale i když je to změť emocí po které zůstane hluboká rána a jizva, tak můžete svou sílou pomoci ostatním členům rodiny. Už jen to, že jste schopna sem psát svoje pocity je pro vás ozdravné. Držte se! Přeji vám sílu! P
katka
13. května 2021
dobry den, je mi strasne lito, co Vas potkalo za nestesti. mne zemreli ve velmi kratke dobe oba rodice, ale byla to prirozena smrt a tak to proste v zivote je, ze rodice odchazeji. nesu to ale stejne velmi tezce. ale takovahle nasilna smrt, jaka zasahla Vasi rodinu, je nepochopitelna, nespravedliva a neodpustitelna. Vase neter byla mala holcicka a nedostala sanci vyrust. moc na Vas myslim a opatrujte se.katka

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
13. května 2021
dobrý večer paní Katko moc vám děkuji, za podporu..i vaší ztráty je mi samozřejmě moc líto, každá smrt blízké osoby je zničující, ale jak poseté, tady tohle co potkalo me o to víc bolí když pomyslim na to ze dnes tady mohli byt, nebýt jediného špatného rozhodnutí, jít na blbou oslavu narozenin....moc těžko se s tím žije, s tím vědomím co prožili, nejen oni ale i ty děti a ostatní obětí, dívám se na mou malou dcerku a říkám ty svou tetu, strejdu, sestřenicí budeš znát jen z vyprávění....je to ....smutné ...i vy se drzte, přejí i vám hodně sil

In reply to by Anonym (neověřeno)

katka
14. května 2021
jak nepredstavitelne zly musi byt clovek, co takovou hruzu naschval zpusobil. tolik utrpeni a zmarenych a znicenych zivotu...

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
15. května 2021
Dobrý den slečno, paní Katko, nevím na tuto otázku hledám odpověď den co den, ale nevim, nevím co je to za člověka, za zrudu. Když chtěl svým blízkým ublížit mel to udělat jen jim, je možná hrozné, to takhle psát ale já to tak cítím...všem nám zničil život, mamka skoncila na praskach, tatka začal pit, sestra navštěvuje doktory a já? Já našla "útěchu" v těchto stránkách... Už jsem nevedela jak dal tak me po tak dlouhé době napadlo podívat se na internetu jak se vyrovnat se smrti sestry a narazila jsem na tady tyto stránky....

In reply to by Anonym (neověřeno)

katka
16. května 2021
dobry vecer pani Michel, je dobre, ze mate deti a rodinu a ze nejste v zarmutku osamela. bohuzel si myslim, ze na to, aby se s podobnou situaci clovek smiril, rada neni a mozna to ani neni mozne. objimejte hodne svoje deti, teste z nich a klidne je i rozmazlujte. deti jsou to, proc ma zivot smysl, proto snazte se co nejvic soustredit na ne. opatrujte se.k

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
17. května 2021
Dobrý den paní Katko, jste moc hodná, je fajn s někým sdílet toto nelehké období, kromě rodiny teda ..snad i vám je už "lépe" po strate rodičů..i vy se opatrujte M.

In reply to by Anonym (neověřeno)

katka
17. května 2021
pani Michel, ja Vam take moc dekuji a myslim na Vas.k

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
18. května 2021
Dobrý večer, je to zvláštní vůbec vás neznám, ale mám z vás strašně dobrý pocit, musíte být hodný člověk .. jen málo lidem není lhostejný osud a trápení druhých, cizích lidí...ještě v dnešní hnusne době....dávejte na sebe pozor, z vlastní zkušenosti už dnes můžu říct, nikdy nevíte na jakého špatného člověka narazíte, tak jako mi blízcí a milování, kteří mi tolik chybi

In reply to by Anonym (neověřeno)

katka
19. května 2021
dobry den pani Michel,
me je doopravdy moc lito, cim Vase rodina musi prochazet. Je to jak za valky, s nicim jinym se to srovnat neda. nebyla to nehoda, zanedbani, nepozornost, ale ciste jen zly a hrozny umysl, ktery odnesli nevinni lide.
nekdy je potreba se sverit nekomu se svymi pocity a zoufalstvim . clovek se nechce sverit ani znamym, a je nekdy i snazsi to rict cizimu cloveku. alespon ja jsem tento pocit mela, jen proste nekomu rict , jak mi je. Proto jsem si nasla tyto stranky. Sesli jsme se tady vsichni, komu doma najednou nekdo chybi.
jkdyz clovek prijde o sve blizke, nedaji se nikym nahradit . zustanou nam jen ve vzpominkach. ja si s nasima v duchu povidam, zkuste i Vy v duchu povidat sve sestricce a jeji dcerce, co prozivate. a urcite to take delate. katka

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
19. května 2021
Moc vás zdravím, ano tohle bylo čisté zlo, nedal jim šanci, všechny doslova popravil.. je to hrozné, človek najednou neví jak dál a říká si proč se tohle muselo stát zrovna mě, nám....někdy jsou lepší dny někdy jsou dny úplně na umreni..u nás doma je to taky na nic, mamka ani taťka o ničmluvit nechcou, sestra ta je taková že spíš já musím uklidňovat ji a dodávat ji takovou tu podporu a já? No já jsem na to zůstala sama ...manzel je spíš takový typu musíš žít dál apod. . takže s ním to nemám ani chuť nějak řešit, proto já píšu sem ....jsem ráda že jste napsala... A co vy? Máte rodinu? Nebo jste po úmrtí rodičů zůstala sama?

In reply to by Anonym (neověřeno)

katka
19. května 2021
dobry vecer, mam 2 deti- dcerku 17 let a syna 13 let. hodne jim deda s babickou chybi, byli s spolu denne. kazdy den se u nich stavovali po ceste ze skoly. ja se pred nimi snazim nebyt smutna a nezhorsovat jim to a brecim v aute, kde me nevidi. ja vim, ze jsme meli stesti, ze jsme he meli, deti si dedu a babicku uzily, hlavne kdyz byly male. vase situace je s moji nesrovnatelne tezsi. k

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
20. května 2021
Dobrý den, tak to jsem ráda, že nejste sama a máte děti a že vám někdo zůstal o koho se můžete opřít. Ten smutek a bolest který zazivate a snažíte se to skrývat úplně chápu i já to mám doma obdobné. Děti když mě vidí plakát, přijdou a ptají se maminko ty brečíš proč? Těžko se to vysvětluje ještě když jsou tak malý, syn má pět a dcerka tři roky.. říkám si všechno je špatně...úplně všechno ...přeji vám upřímně od srdce i vašim dětem ať je vám, jak to říct, prostě co nejdřív dobře, lépe, líp jak teď....ikdyz to vlastně nikdy nepřejde, snad bude časem jen trochu lépe ...

In reply to by Anonym (neověřeno)

katka
20. května 2021
dobry den, jste moc statecna!!!!moc Vam dekuji.jsem moc rada, ze jsem Vas poznala.k

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
21. května 2021
Dobrý den paní Katko, neděkujte, popřát člověku, ještě takovému jaká jste asi vy, je to nejmenší.. hlavně zdraví a do budoucna snad už jen lepší dny..dávejte na sebe a vaše blízké pozor a kdyby jste kdykoliv potřebovala popsat si, budu jen ráda...i já za poznání s vámi děkuji a jsem rada

In reply to by Anonym (neověřeno)

katka
21. května 2021
dobry vecer pani Michel, budu moc rada, kdyz si zase napiseme. ceka nas obe jeste dost dlouhy cas, kdy se budem trapit. je dobre o tom nekomu napsat! k

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
22. května 2021
Dobrý den, škoda jen že jsme se neseznámíli za jiných okolností, veselejsich, lepších.....dávejte na sebe pozor i na své děti....a kdykoliv napište, budu se tesit

In reply to by Anonym (neověřeno)

katka
24. června 2021
dobry den, ve zpravach se objevila zprava, ze policie brzy dokonci vysetrovani a vznese obvineni. konecne se pachatel dostane pred soud. budu Vam drzet palce, aby dostal v ramci moznosti ceske justice ten nejprisnejsi trest. moc na vas myslim
k

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
28. června 2021
Dobrý večer až teď jsem si všimla, že jste mi napsala. Jo do prázdnin by se to mělo dořešit, tak jsem zvědavá, jak to dopadne. Ačkoliv jaký koliv trest,
nam trapeni stejně nezmírní. Život jim to nevrátí a žádný trest se nevyrovná tomu, co tam museli prožít než umřeli. Teď 21.6. měla sestra narozeniny, bylo by ji 38 roků.. hrozně mi chybí... Chtěla bych je zpátky... A jak vám se daří, co děti? I já na vás myslím... Skoro porad

In reply to by Anonym (neověřeno)

katka
30. června 2021
dobry den mila Michel, take na Vas moc myslim. ceka Vas velmi narocne obdobi, protoze to soudni rizeni jeste vsechno znova vic pripomene. me se take styska cim dal vic, porad nedokazu primout, ze tady nasi nejsou. jsem porad hrozne unavena, skoro uplne jsem se prestala vidat s kamaradkama., nejak me netesi. s manzelem resim akorat veci okolo domacnosti. ani dovolenou jsem jeste nenaplanovala, nechce se mi nicmoc resit.. ja jsem si vzdyckyi sestricku hrozne prala. je mi strasne lito, ze jste o tu svoji prisla a jeste takhle. na detech vidim, kolik maji spolu tajemtvi, ktere nam nereknou a taky spolecene vzpominky. je mi Vas a cele Vasi rodiny moc lito. davejte na sebe pozor.k

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
1. července 2021
Dobrý den paní Katko, vše co píšete, mi hrozně moc pomáhá. Když čtu vaše řádky, trochu mě to pozvedava, že člověk, který mě nezná ani mou rodinu, myslí na nás a přeje nám, ať vše zvládneme. Jste moc hodná. Já vím soud bude těžký pro všechny a už bych to chtěla mít za sebou.. Lucka by se vám líbila, jako člověk byla úžasná. Hrozně mi chybí moc. Věřím a vím že i bez vašich rodičů musí být život těžký, každý den člověk jen přežívá, řesi jen co musí a vnitřně umírá za živa.. dodávat vám sílu, že vše bude dobré, nemůžu, sama ji nemám, ale myslím na vás a jsem moc ráda, že jsem vás poznala.. opatrujte sebe i děti

In reply to by Anonym (neověřeno)

katka
7. července 2021
Dobry den mila Michel, sestricka s jeji holcickou Vam musi strasne chybet a svagr take. Lucie je moc krasne jmeno. Lucinka musela byt moc fajn. na tom vsem je strasne, ze by stacilo malo a nic se nemuselo stat. ten osud je hrozny. moc na Vas myslim.k

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
8. července 2021
Dobrý večer paní Katko, moje sestra byla ... Já nevím ani co napsat, protože ať napíšu cokoliv nenajdu ty správná slova, kterýma bych vyjádřila jaká osobnost byla . Chybí mi strašně, čím má malá dcerka roste tím víc mi Lucka chybí .. strašně mě trápí, že mě děti ji ani švagra ani malou sestřenici nepoznají. Bydlím pár kroků od toho věžáku, co kouknu z okna vidím ty okna, kde mi umřeli a je mi hrozně.. říkám si proč to tak muselo dopadnout. Moc mě těší, že mi občas napíšete.. mám ještě jednu sestru mladší, ale ta je sobecky spratek, který se zajímá jen o sebe.. no vztahy naše rodinné teď jsou na bodu mrazu a člověk si připadá úplně sám.. a co vy? Vrátila jste se po smrti rodičů aspoň trošku do normálního života? Co děti zdravé, vše v pořádku? Myslím na vás i na vaši rodinu, pro kterou je to pořád vše tak těžké...M.

In reply to by Anonym (neověřeno)

katka
13. července 2021
Dobry vecer Michel, chtela jsem Vas pozdravit. moc dekuji za zajem o me a moji rodinu. ja porad hodne pracuju. od ledna, co rodice umreli, jsem nebyla v praci jen na dva dny a to na pohrby. asi to neni dobre, vsechno potrebuje, aby si to clovek odzil a tahle to stale tlacim pred sebou.
ani jsem se Vas nezeptala, na Vase deti - kolik jim je let a jestli mate chlapecka a holcicku. snad si s nimi ted pekne uzijete leto a hlavne si odpocinete. hodne jim o tete a neteri vypravejte. ikdyz jsou male, budou si aspon trochu pamatovat, uvidite. uvedomuju si, jak to mate hrozne tezke. dodavate silu vsem okolo sebe a sama jste nestastna.
je hrozne, ze vidite misto, kde Vam sestricka s holcickou umrely. je mi moc lito, co musite prozivat. moc na Vas myslim. opatrujte se prosim k

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
15. července 2021
Dobrý den, ikdyz vás neznám, zajímá mě jak se vám i vaší rodině daří. Taky jste přišla o milované lidí a ta bolest nad jejich ztrátou je stejně velká jak u vás tak i u mě. Já mám děti tři. Chlapce 13 let, ten si tetu, strejdu i sestřenici pamatuje dobře.. pak dalšího chlapce 5 let, ten si pamatuje, ale už o hodně méně.. a nakonec dceru 3 roky, ta je nepoznala vůbec ta ví o koho jde akorát z fotek. Vidí a řekne to je teta, strejda a Melinka... Ale víc nechápe.. někdy prohlásí že je jí smutno, pak se mě ptá proč brečím a dodá : za Luckou? Čím déle to trvá tím je to snad pro mě horší... Strašně ráda si od vás čtu zprávy, vždy to tak potěší... Jsem za vás strašně moc ráda a přeju vám ať se vám daří a nejen vám ale i dětem a manželovi... Buďte na sebe opatrní všichni ....a zase napište

In reply to by Anonym (neověřeno)

katka
26. července 2021
dobry den mila Michel, je moc dobre, ze detem o sestricce a jeji holcicce vypravite. me umrel dedecek, kdyz mi bylo 5 let, uplne jsem ho zboznovala. nemine den, abych si na nej nevzpomnela. kdybych nemela fotku, ani bych nevedela, jak vypadal a presto vim, jak moc jsme se spolu meli radi. jak jsem sedela u neho a rikal mi kaculinko. kdyz je mi mizerne, myslim na sveho dedecka. deti si pamatuji hodne. a kdyz tem svym budete o sestricce a Melince vypravet, urcite na ne nezapomenou, nebojte. snad mate s detmi hezke leto a trochu si odpocinete. myslim na Vas. k

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
27. července 2021
Dobrý den milá Kateřino, chodím sem každý den zda jste napsala a když vidím zprávu od vás je mi trosku lépe. Je to snad horší a horší. Byl za mnou kapitán z Ostravy měla jsem podepsat nějaké papíry, vše se mi tím vrací, blíží se soud, první výročí od jejich smrti, je mi hrozné. Pořad brecim u všeho myslím na ne, říkám si oni už nic takové nezaziji. Pocítu je hodně ale jen málo těch dobrých. Léto? To si neužívám milá Katko, nechodím ven, od narození malé se mi zbláznil tlak beru léky na tlak na srdce a teplo mi nedělá dobre a po tom co se stalo ven ani nechci pokud nemusím nikam nejdu. Takže doma pořad doma... stojí to vcelku za hovno. S matkou jsem přestala mluvit a mladší sestra? Ta svině se zajímá jen o sebe, pokud já ji nenapisu neozve se a to bydlí 10 minut ode mě. Bolí mě ze si užívá života a nemá zájem ze ani ne po roce děla jako by nic... kdybych měla vám napsat vše četla by jste to i dva dny minimálně.. a jak u vás? Vy užíváte léta a prázdnin? Co děti zdravé a “v pohodě”... dávejte na sebe pozor a někdy zase .... však vite

In reply to by Anonym (neověřeno)

katka
4. srpna 2021
Dobry vecer Michel, ja na Vas take hodne casto myslim. je mi to cele moc lito. vite me tak pripada, ze stejne clovek je vlastne na trapeni sam. i kdyz ma kolem sebe lidi, tak stejne ten smutek je jen jeho. musi si ho prozit sam. je mi lito, ze si ted nerozumite s maminkou a sestrou. ja take hodne lidi nemam vubec chut videt a nevim, jestli se to nekdy jeste zmeni. mezi ne patri i doted moje nejlepsi kamaradka,, najednou s ni byt nechci.
me moc pomohl ze zacatku dcerin kamarad. chodil s nami hrat kazdy den spolecenske hry. ja to doopravdy nemam rada.ale sedela jsem s detma pohromade a hrali jsme treba monopoly. vlastne mi je dobre jen s detmi. fakt se mi po rodicich hodne styska. porad jeste mi pripada , ze jsou jen nekde treba v laznich a vrati se domu. ja to mam opacne nez Vy. ja zase nechci byt doma, snazim se byt porad venku, hodne mi pomaha chuze. byla jsem ted tyden sama doma, driv jsem se na to tesila, ted jsem to nemohla ani vydrzet.
moc Vas pozdravuju. k

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
5. srpna 2021
Dobrý den milá katko, ono je to tak jak píšete, smutek, bolest a to vše s tím spojené musí člověk zvládnout sám a ikdyz mi manžel říká, vše bude dobre ... a další podle mého zrovna teď žvásty, říkám si, ze tohle nikdy nepolevi.. i já si říkám ze Lucka s rodinou jen někam odjeli a ze se mi vrátí, ale čím déle to trvá, tím hůř se mi tomu věří.. i mě moc chybí, bude to rok, chystám se jít zapálit v neděli svíčky k tomu domu a už teď mě z toho bolí břicho. Každou sobotu chodím na hřbitov a je mi strašně, moc mi chybí, tolik věci bych jim chtěla říct, tolik moc je chtěla obejmout nebo aspoň slyšet jejich hlas... dneska prší, je chladno konečně, ideální počasí pro mě, to teplo, ty lidi všude, ne to nemusím, mám rada ústraní obzvlášť teď.. a děti? Ty člověku dodají sílu, ale někdy i pohled na ne mě rozbreci. Koukám a říkám si ze bych moc chtěla aby je Lucka poznala, aby viděla jak rostou a další věci s tím spojené.. je pořad o čem mluvit a o čem přemýšlet.. myslím i na vás i na vaše děti a na vaši ztrátu... ta bolest a stesk po těch co nám tolik chybí je někdy opravdu hrozná... buďte opatrná na sebe i na ty které milujete a někdy zase napiste

In reply to by Anonym (neověřeno)

katka
8. srpna 2021
dobry den Michel, dnes jste mela asi hodne tezky den. myslela jsem na Vas, snad jste to v poradku zvladla!k

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
9. srpna 2021
Dobrý den Katko, jste moc hodna, ze jste napsala, ze jste si tu chvilku udělala.. moc si toho vážím. Bylo to... nevím jak to říct, hrozné... v tu dobu jak to vypuklo sem koukala na hodiny a říkala, teď mi tam umreli, teď už byli mrtví... jsem rada ze je to za mnou.. každý den je hrozny bez nich, ale to výročí, je fakt jiné, strašne... je mi smutno. Ale vám taky i vám rodiče chybí, vím co prožívate a i já na vás myslím... dekuji jste má podpora

In reply to by Anonym (neověřeno)

katka
17. srpna 2021
Mila Michel, ja na Vas noc casto myslim, jak to mate strasne tezke. u me prece jen vic funguje faktor casu. dnes je to na den presne 7 mesicu, co maminka umrela. kazdou chvili myslim na neco, co se stalo a jestli by se neco nezmenilo, kdybych udelala neco jinak. nebo jak strasne neprijemni byli zachranari a zdravotnici a jak moji rodice to vsechno vnimali a maminka plakala. uz na to dokazu myslet, predtim jsem na to nemohla ani pomyslet. kazdou chvili si hlavne s dcerkou rikame, jak bychom si dali nejake dobre jidlo u dedy a babicky, ktere neumim a jco co bychom jim potrebovali rict.
to vyroci muselo byt pro Vas a celou rodinu strasne- v mziku bylo vsechno jinak. davejte na sebe prosim pozor.k

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
17. srpna 2021
Dobrý den milá Kateřino, jen co vidím vaši zprávu, vykouzlí mi to úsměv na tváři.. rada si od vás čtu a tak rada vám i píšu. Je to jako včera co jsme začali psát ani se mi nechce věřit, ze už je to 7 měsíců co jste přišla o rodiče.. strašne to letí, my už máme rok za sebou, představa, ze si jednou řeknu už je to 10 let co mi sestra umřela je děsivá.. rok za námi, ale pocity pořad stejne, někdy možná i horší.. já nevím je to zvláštní pořad přemýšlím jestli by me pocity byly stejne, kdyby třeba umreli stářím nebo nějakou nemoci.. ta představa o jejich smrti, jak odešli mě strašne ničí.. ale člověk musí fungovat dal, děti, domácnost, jen to prázdno a bolest s kterou se den co den potykam, mě ubiji... Zmínila jste dcerku jak ji se daří? A co syn? Zvládají to děti po té době lépe? Snad ano.. přála bych si aby se jim takové věci vyhly, ale holt je to součást našich životu, smrt, bolest, trápení.... a vy? Jak vy paní Katko, to vše zvladate? Opatrujte se a brzo napište

In reply to by Anonym (neověřeno)

katka
25. srpna 2021
dobry vecer mila Michel, byla jsem ted s detmi na dovolene na horach. fakt nam tam bylo moc dobre, chodili jsme po horach a na dlouhe vylety a myslela jsem na to, jak se mnou takhle chodil tatinek. bylo to moc fajn. me chozeni hodne pomaha. jenze dovolena skoncila, vratila jsem se do toho shonu v praci a zase uz blbe spim. do ted jsem ale uplne neobnovila pratelstvi s nejlepsi kamaradkou. uplne mi nici ty jeji prupovidky, nejpitomejsi mi pripada: bude to jine ale bude to dobre. vzdycky si vzpomenu na Saturnina a tetu Katerinu. pomalu na me doleha to, ze mi dochazi jak je to definitivni. ze fakt uz mi tata s nicim nepomuze a neporadi a maminku uz nepohladim a nepopovidam si s ni. Syn uz je dobry, ma hodne kamaradu, porad beha venku. ale dcera je casto smutna. mame se spolu moc rady, ale je spousta veci, ktere by radeji nez me rekla babicce. chce to jeste hodne casu. jsme ted hodne spolu. ja na Vas moc myslim. musi Vam byt bez sestricky a jeji dcerky moc smutno. k

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
31. srpna 2021
Dobrý den milá Katko.. dovolená? To je dobre ze jste někam vyrazily, změna prostředí aspoň na chvíli pomůže, ikdyz tu bolest si člověk nese všude sebou.. na chvíli odpočínete a jakmile se vrátíte do toho stereotypu zas to na vás vše padá. Je to strašne, jeden den se zda, ze už by snad mohlo být lépe a pak přijde vždycky něco co vás zase srazí na kolena.. aspoň u mě to tak je.. je mi líto , ze s kamarádkou to není pořad ono, možná časem se to spraví a vrátí se to tam kde to bylo ... kdo ví... u mě to tak teda nefunguje, přijde mi ze nás ta tragédie spis rozdělila než stmelila.. potkat vás osobně určitě bych si s vámi měla víc co říct jak s vlastní rodinou..

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
31. srpna 2021
Dost často na vás myslím i na vaše děti.. zítra škola snad je to i dobre, přijdou na jiné myšlenky a zaměstnáji hlavu něčím jiným ... kez by tak jednoduse to fungovalo i u nás.. 17.9. Je soud a co z toho.. nic.. melinka by zítra šla taky do školy šla by do sedmé třídy .. sakra tak se to všechno posralo, chybí mi všichni... tak mladí proč musí umírat a takhle .. takhle strašne trpět před smrti... je mi z toho na nic... dávejte na sebe pozor

In reply to by Anonym (neověřeno)

katka
4. září 2021
dobry den Michel, ja Vam naprosto rozumim, ze trest jaky dostane ta zruda, co znicila zivot tolika lidem, nedokaze odcinit, co se stalo. doufam ale, ze to bude ale trest velmi prisny. je mi uzko z toho, co Vas ted jeste ceka behem soudu. navic to bude urcite dlouhe. moc na Vas myslim, prosim dejte na sebe pozor!!!k

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
10. září 2021
Dobrý večer milá Kateřino... No podle informací co mám to by měl trest doživotní.. pár dní zpět přivezli kriminalisté rodičům ohorole věci.. prstýnek, náušnice od malé a od sestry... Bylo to strašné, vše se vrátilo, jako by to bylo včera co nám umřeli... Bože pořád to není za náma, snad to soudem vše skončí .. představte si, že v tom bytě už někdo bydlí, nesu to těžce, koukám tam, vidím tam světlo, prádlo na balkoně a říkám si proboha tam mi rodina uhořela a lidí tam bydlí .. nechápu to...jinak dny jsou pořád stejné... A co vy? Mohu se zeptat paní Katko kolik vám je let a jakou práci máte? Co děti? Co vy???? Myslím na vás, je období chřipek, přeju vám i dětem pevné zdraví...

In reply to by Anonym (neověřeno)

Katka
15. září 2021
Mila Michalko, hrozne me zasahlo, co jste psala o prstynku a nausnickach. uplne se mi zatajil dech nadtim, co prozivate. je mi Vas a cele rodiny opravdu uprimne lito, je to strasne. vubec si neumim predstavit, ze nekdo chce a dokaze bydlet v byte, kde zemrelo tolik lidi. pro Vas to musi byt nesmirne obtizne divat se na misto, kde se vse stalo. nedivim se, ze mate potize s tlakem a urcite i uzkosti a pocit beznadeje. ten cas tak divne leti a pritom je to, jak kdyz se to stalo vcera, jen ten sok z toho se zmenil v takovou vnitrni bolest- aspon ja to citim takhle.
Ptate se na me- je mi 45 let a pracuju jako ucetni. od noveho roku jsem presla do jine firmy. vsechno je letos jine... mam dny,.kdy uz je to docela dobre a pak zase ne. presne jak pisete- chytla jsem od kolegyne nejakou virozu a bylo mi spatne. samozrejme se to projevilo i v myslenkach.
Rada bych se zeptala zase na Vas. Snad uz si lepe rozumite s rodici, pro Vas vsechny to musi uplne k neuneseni. opatrujte se prosim.k

In reply to by Anonym (neověřeno)

katka
17. září 2021
Dnes ma zacit ten proces, v poradku to zvladnete, musi to byr pro Vas strasne narocne. moc na Vas myslim.k

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
19. září 2021
Milá Katko už několik dní se snažím vám sem napsat a nejde to vždy mi to napíše chyba.. tolik bych vám toho chtěla napsat, nemáte email pro lepší komunikaci?

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
19. září 2021
Bylo to strašné, ty zprávy, internet, články, Facebook... Všude toho bylo tolik řečeno, byl to hrozný den. On ani nevyjádřil lítost, prý tam neměli chodit, tohle prohlásil, věřila by stě tomu. Doživotí co z toho, přála bych mu smrt, chtěla bych aby trpěl tak jako my, každý den prožívat v bolesti a smutku z jejich ztráty. Je mi hrozně milá Katko, vám ale strašně děkuji, uděláte si čas a vždy napíšete, moc to při mě znamená a vážím si toho, vážím si vás....

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
9. srpna 2021
Dobrý den Katko, jste moc hodna, ze jste napsala, ze jste si tu chvilku udělala.. moc si toho vážím. Bylo to... nevím jak to říct, hrozné... v tu dobu jak to vypuklo sem koukala na hodiny a říkala, teď mi tam umreli, teď už byli mrtví... jsem rada ze je to za mnou.. každý den je hrozny bez nich, ale to výročí, je fakt jiné, strašne... je mi smutno. Ale vám taky i vám rodiče chybí, vím co prožívate a i já na vás myslím... dekuji jste má podpora

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
24. května 2021
Dobrý den paní Kateřino, nezlobte se že se na to ptám, ale mohla bych se zeptat, jak vám umřeli rodice? Snad nebude vadit, že se ptám...a jak se máte?

In reply to by Anonym (neověřeno)

katka
27. května 2021
dobry vecer mila Michel, omlouvam se, nevsimla jsem si, ze jste psala. moji rodice zemreli na kovid, mamince selhaly ledviny a tatinkovi plice. je to divna nemoc, u kazdeho zautoci na nejslabsi clanek. nakazila jsem je ja, chytla jsem kovid v praci. nebylo me vubec nic a rodice umreli. porad jsem se s tim uplne nesrovnala, ze jsem treba nebyla opatrnejsi. bylo mi ale uplne hrozne. rikam si, ze je lepsi, ze jsem to byla ja nez treba nekdo z deti. ze by to pro ne bylo jeste horsi. dcera je hodne citliva, porad je hrozne smutna. jsem rada, ze uz ted chodi do skoly, prijde na jine myslenky.
jak se dari Vam? asi jako na houpacce, vidte. je zajimave jak staci nejaka malickost a cloveka to uplne rozhodi. myslim na Vas.k

In reply to by Anonym (neověřeno)

Misel
  (kontaktovat autora příběhu)
28. května 2021
Dobrý den i vám paní Kateřino, jsem moc ráda že jste napsala. Snad nevadí že mě to zajímalo...je mi to moc líto, že jste v tak krátké době přišla o oba rodiče, ale vaše "vína" to nebyla. Tolik lidí co znám nic jim nebylo a kovid měli a nevědomky nakazili lidí kolem sebe. Je to strašná doba co nás vše potkalo a někteří lidé to tak zlehčovali asi to bude tím, že jim nikdo neumřel.. vaší dcerky je mi líto, musí to být těžké tak v mladém věku se stakovyma vecma vyrovnávat... Snad ta škola dětem pomůže. A já? No jak jste napsala, chvíli tak chvíli tak..dnes má švagr narozeniny oslavil by 33 let takže dneska zrovna je jeden z těch horších dnu...co vám budu povídat stojí to za hovno...i já na vás myslím, držte se...a kdykoliv napište sem nebo třeba na email chrupkovi@centrum.cz....

In reply to by Anonym (neověřeno)

Pavla
  (kontaktovat autora příběhu)
31. května 2021
Paní Katko, NIC SI NEVYČÍTEJTE!!! Ubíráte se zbytečně o sílu, kterou potřebujete. Ono se to snadno řekne vím, ale za tohle nemůžete!!! Držte se.

In reply to by Anonym (neověřeno)

katka
7. července 2021
Mila pani Pavlo, moc Vam dekuji za podporu a je mi lito, ze jste prisla o maminku. ta moje mi taky heozne chybi.k

In reply to by Anonym (neověřeno)

pavla
  (kontaktovat autora příběhu)
31. května 2021
Pročítám si tady a je mi čím dál víc za Vás smutno. Ono se řekne žít dál. Ale to prázdné místo nikdo nezaplní. Já se tři roky vyrovnávám se smrtí maminky - toho nejbližšího člověka co jsem měla a opory v životě. A to jsem už věkem pokročilá :-( Držte se.