MyHappyyear
  (kontaktovat autora příběhu)
9. listopadu 2019
Truchlení

Rok 2019

Dobrý den, tento rok jsem měla opravdu kritický. Na začátku roku se mi nezávisle na sobě zabili dva kamarádi. Poté až do léta bylo vše v pořádku ale na začátku léta mi zemřel děda se kterým jsem tedy nebyla moc v kontaktu kvůli práci, ale měla jsem k němu vždy respekt a měla jsem ho moc ráda. To jsem také přešla. Ale 18.8 mi zemřel náhle i táta. Bylo to ze dne na den a to byla pro mě příšerná rána. Mám skvělý, fungující vztah, ale tohle už jsem opravdu nevěděla jak řešit. Můj partner mi byl po celou dobu obrouvskou podporou, ale já už opravdu byla v koncích a domluvili jsme se, že spácháme společně sebevraždu. Ta ale teď už naštěstí nevyšla, z důvodu špatné manipulace s páčkou na Heliové bombě kterou jsme měli jako nástroj k tomuto skutku. Já jsem omdlela a tím jsem páku pustila. Partner který slyšel že je něco v nepořádku usoudil, že tohle prostě neudělá. Že nemůže poslouchat jak jeho milovaná osoba umírá. Tento zážitek nás sblížil natolik, že po dvou letech jsme se zasnoubyli a plánujeme rodinu. Na sebevraždu už myšlenky nemáme.
Každopádně já pořád bojuji v hlavě sama se sebou a pořád nejsem v takovém psychickém pořádku jaký bych potřebovala. Přemýšlela jsem i nad hospitalizací na psychiatrii, ale nemohla bych být mezi cizími lidmi bez možnosti svobody. Vím, že je to těžké na zodpovězení. Ale opravdu já a moje hlava na to už nestačí. Potřebuji pomoc

81 člověk vyjádřil účast.
Matej
  (kontaktovat autora příběhu)
6. ledna 2020
Hospitalizace urcite neni hezky zazitek, ale nastesti je i tato moznost. Pokavad se pristihnes, ze googlis zpusoby jak se zabit, tak se prosim nekomu sver, nebo vyhledej pomoc. V takovych chvilich uz nezbyva moc casu a je mozne, ze by jsi to se zakalenou mysli udelala.
V Praze je napriklad Riaps Centrum. Je tam zodpovedna osoba co si s tebou o vsem promluvi 24/7. Je tam vyhoda, ze si te tam nenechaj. Mozna jde i zavolat..? Me se zabila pritelkyne pred 5ti mesici a dodnes skladam puzzle o tom co se vlastne stalo. Ale aspon jsem nasel odpovedi, jinak bych se asi trapil navzdy.
Martin
  (kontaktovat autora příběhu)
26. listopadu 2019
MyHappyyear zajděte k psychologovi. Není to hanba a divila byste se kolik lidí ho navštěvuje.
Člověk se potřebuje svěřit někomu kdo mu naslouchá, dokáže poradit a toho bohužel většina lidí není schopna. Neberte psychologa jako doktora, ale jako člověka, který je schopen o vašem problému diskutovat na potřebné úrovni.
Henrieta
11. listopadu 2019
dobrý deň, prajem úprimnú sústrasť. Mne zomrela pred 6 rokmi mama na rakovinu. Nehanbite sa vyhľadať pomoc od psychiatra, môžu vám pomôcť antidepresíva. Ja som tiež brala pol roka lieky. Je výborné, že máte pri sebe oporu, možno máte aj dobrú mamu a dobrú oporu v partnerovi a to je dôležité, hlavne sa nevzdávajte, lebo o pár rokov môže byť aj lepšie, možno budete mať raz deti, vlastnú rodinu, ktorá vám bude oporou. Váš otec by si to aj s dedkom tak prial a určite by nechcel aby ste boli smutná. Čas otupí bolesť, raz sa s Vašimi blízkymi uvidíte. Prajem veľa síl. Držte sa. Henrieta