Darina
  (kontaktovat autora příběhu)
15. února 2020
Prognóza

nezvládám péči o matku

Je mi 53 let, jsem vdova s 20 letým synem studujícím. Pracuji jako zdravotní sestra a bez práce zůstat nemohu neutáhla bych byt a syna. Matka /77 let/ onemocněla a má II. stupen příspěvku na péči. Podotýkám matce jsem ve svých 9 letech byla odebrána s péče a vychovával mě otec. S matkou jsem se stýkala sporadicky a náš vztah nikdy nebyl takový jako by být měl, byl udržován spíše ze slušnosti. Matka má další dvě děti, jenže sestra žije v Řecku a bratr matku o vše obral a nyní absolutně nekomunikuje. Matka má jen sestru, která je také v důchodě, ale pomáhat absolutně nemá zájem, byť je oproti matce zdravá a zcela mobilní a soběstačná. Takže veškerá péče je jen na mě, matku jsem dobře vycvičila, takže nepotřebuje 24 hodinovou péči, potřebuje vyřídit úřady, zaplatit účty, zajisti doprovod k lékaři, vyzvednout léky a pomoc s větším uklidem-umytí oken apod.. Všechny úřady a příspěvky na péči a na bydlení jsem jí vyřídila v nákupech se střídám se synem,Ovšem matku nenavštěvují ani její kamarádky, protože samy jsou staré a špatně mobilní takže matka neustále vyčítá, že u ní nejsem každý den a telefonickou kontrolu se snažím zkrátit na nezbytné minimum takže neustálé výčitky a telefoní hovory už to psychicky nedávám. Mám 48 kg při výšce 172 cm, špatně spím i s prášky na spaní a léky na psychiku. Má zažádáno do několika domovů seniorů jenže nejsou místa. Nechci sama skončit psychicky na dně a bez prostředků jen proto, že se starám o "matku" kterou jsem jako dítě nezajímala, která se o mě nestarala a teď vyžaduje péči ode mě zdaleka ve větším rozsahu než mi kdy byla schopná a ochotná dát ona. Vždy ji zajímali její muži /a že jich bylo/, ale její děti byli vždy na okraji nebo mimo její zájem. Ke je nějaká spravedlnost. Nemůžu zrušit své jméno na ÚP jako pečující osoba, neboť by přišla o příspěvek na péči a není nikdo kdo by se jako pečující osoba zapsal. Matka je prostě energetický úpír, který mě již déle jak rok vysává a já už opravdu nemohu dál. S mým otcem je více jak 50 let rozvedená a po dalším muži je vdova a její milenci jsou buď mrtví, ženatí nebo bez zájmu. A teď poraďte. Nechte si prosím rady typu pečovatelka, není dostupné ani ty předražené. Vzhledem ke svému povolání a empatii nejsem schopná ji nechat zcela napospas, byť by si to vzhledem k tomu jak mě ignorovala v mém dětství nic jiného nezasloužila.

111 lidé vyjádřili účast.
Ela
16. března 2020
Z vlastni zkusenosti Vam moc dobre rozumim...
Vratte ji jen to, co Vam ona sama dala.. Rozhodne Ne Vasi lasku a peci, ale predejte ji to Vase trapeni a tu bezmoc, ktere jste s ni jako dite zazivala. Vy jste se ji rozhodne na svet neprosila.. A nyni prisla ta prava chvile, aby sie uvedomila, ze ona je ta, ktera je na dne!!
S pozdravem, ela
Zuzana
1. března 2020
Darino, je mi líto, čím si procházíte a z vlastních bohatých zkušeností vím, jak je to těžké.
Vím taky, a to možná nebudete v tuto chvíli chtít slyšet, že jediný, kdo věci může změnit, jste vy sama. Někdy teprve až úplné dno je potřeba k tomu, abychom nechali věci víc plynout, nesnažili se všechno mít pod kontrolou...
Dělejte cokoli vám pomůže - zajděte si někam s kamarádkami, kupte si něco, co vám udělá radost..zajděte si zaplavat nebo zavolejte někam do poradny... Cokoli, abyste v sobě dokázala najít cestu ven z toho vzteku, kterého jste teď plná a který je sice velmi pochopitelný, ale vám samotné ubližuje. Budete-li klidnější, smířenější, začnou se dít věci...
Přeju vám upřímně štěstí i sílu,
z.
Denisa
16. února 2020
Darino, vyhoďte mamku z domu, ať jde do pečovaku, tohle bych já určitě neřešila, ať se sama stará. Nenechte se vydírat. Buďte rázná a silná.