Majka
  (kontaktovat autora příběhu)
25. března 2022
Truchlení

Nemohu bez manžela žít.

Ve středu to byli již 4 dlouhé měsíce,co mi v listopadu 2021 zemřel můj muž.,4 měsíce kdy zjišťuji , že můj život za moc nestojí. Jsou to dny plné pláče ,smutku a zvratů ,kdy se snažím jít trochu dopředu ,ale pak přijde úzkost,bolest pláč a jsem zase zpět v tom začarovaném kruhu. Nyní začíná jaro ,je krásně,svítí sluníčko ,ale to moje sluníčko se pro mě už nikdy nerozsvítí. Myslela jsem si,že mi pomůže,když budu moci na zahradu,,ale ne ,je to ještě horší.Všude vidím místa kde sedával,kudy chodíval,kde měl lehátko a křeslo pod jabloní. Tak nevím jak mi to půjde ,abych na té zahradě vydržela.Vidím co tam ještě plánoval udělat a co se mu již nepodařilo,co už nezvládl.Už jsem i přemýšlela se někam odstěhovat,ale stejně bych tam byla sama jako tady,tak nevím.Já vím ,že je to ještě krátká doba,co odešel,ale připadá mi to nějak horší.Od 23.3. 2022,což byly ty 4 měsíce to nějak nedávám a to jsme ještě ten den byli na notářství,kvůli dědictví ,to byl tak náročný den ,že jsem měla pocit že to vůbec nezvládnu. Vše mi připadá tak hrozně těžké.Omlouvám se ,ale potřebovala jsem se trochu z toho všeho vypsat.Chodím sem skoro každý den,hledám....,ale nevím jak dál.Majka

82 lidé vyjádřili účast.
Radka
  (kontaktovat autora příběhu)
3. dubna 2022
Cítím to samé.Také mi loni v listoadu zemřel manžel.Do té doby zdravý chlap.Celou dobu covidu jsme se chránili.Já jsem vážně nemocná a manžel mi ve všem pomáhal.Jednoho dne šel do práce,jeho spolupracovník tam přišel z covidem a spoustu lidí nakazil,včetně manžela.Od manžela jsem se nakazila i já a oba jsme skončili v nemocnici.Manžel upadl do komatu.Já se z nemocnice vrátila,ale on už ne.Plánovali jsme spolu rekonstrukci domku.Všude ho tu vidím.Čekám,že přijede z práce.Je mi po něm strašně smutno.Zbyli mi tři pejsci,kteří mi v téhle těžké době pomáhají.Bez nich bych tu už nebyla.Nemám si s kým popovídat.Rodina bydlí daleko,tak se vídáme málo.Ta samota je nejhorší.

In reply to by Anonym (neověřeno)

Hanny
  (kontaktovat autora příběhu)
10. dubna 2022
Pani Radko vas smutek je podobny tomu co prozivame mi vsichni na techto strankach.Je to pro vas urcite velice smutne a bolestne o to horsi je odchod vaseho manzela,dalo se tomu predejit odpovednosti jednoho cloveka,chapu vas a rozumim muj manzel odesel taky predcasne a zbytecne,poskodil si srdecni aortu pri manipulacu trzkeho bremene v praci,rikal ze ma nastiple zebro....pak najednou byl konec behem par minut,dnes je to jedenact mesicu a verte mi kazdodenni smutek ,plac,zoufalstvi jsou mymi spolecniky,nejsem schopna manzeluv odchod prijmou,neumim bez neho zit,funguji jen jako automat,zbyli mi taky dva psi kluci,kteri ho milovali mel je tolik rad a uzasne se i ne staral,a ano mate pravdu cim dele je clovek sam tim horsi to cas nepomaha...drzte se...
RK
  (kontaktovat autora příběhu)
27. března 2022
Devcata, mam to uplne stejne. Maminka odesla koncem zari, zvladla jsem jeji vyroci narozenin, vanoce, svoje narozky, ale ted, jak prichazi jaro a pote leto a dny plne slunce, tak to nesu tezce. Jezdivala jsem k ni defacto kazdy vikend, pri hezkem pocasi obvlast. Vim, ze odchod manzela/partnera je ještě o level vyse (alespon takto to vnimam), přesto vam chci sdelit, ze pri techto ubrecenych chvilich myslim na vsechny, kteri prozivaji totez a bojuji kazdy den s tim jit dal. Bude to tezke jaro/leto a cekala jsem to, připravovala se na to, ale stejne to nedavam. Mam najednou toliko volneho casu a toliko smutku... Drzte se. R.
Hanny
  (kontaktovat autora příběhu)
26. března 2022
Pani Majko mame to vsechny podobne pomaha nam se tady vypsat ze sve bolesti je to chvilkova uleva,vracim se na tyto stranky ne tak casto jako driv,radu pro vas nemam,stejne pocity jako vy prozivam temer 11 mesicu po nahlem odchodu meho manzela,neni jediny den,vecer, noc kdy bych neplakala a nemyslela na to jak strasne mi chybi,na tu bolest a smutek z jeho odchodu,prezivam den po dni s nadeji ze mozna nekdy nastane smireni ze uz tu se mnou neni.Ten den jeste nenastal a ano mate pravdu je to stale horsi chybi mi vic a vic,odesel v den plny slunicka a bliziciho se leta na ktere se tolik tesil,od te doby nemam slunickove dny rada....radu nemam ,ale tolik vam rozumim a vim co prozivate preju hodne sil,kterych se nam nedostava,Hanny