Milan
  (kontaktovat autora příběhu)
18. září 2019
Truchlení

Jak dlouho má trvat truchlení?

Zdravím,
chtěl jsem se jen optat jak dlouho je ideální čas,kdy přestat truchlit a začít zase žít? Dne 18.11.2019 tu budou dva roky od smrti mamky. Nedaří se mi najít práci, přítelkyni a tak nějak se více trápím a pořád nemůžu opustit tu myšlenku, že tu máma není.
Nejsem schopný ani vystěhovat věci z její skříně a nejlépe je mi, když spím a nemusím čelit té kruté realitě, že tu máma není. Beru antidepresiva ale přijde mi to, že to nestačí.

83 lidé vyjádřili účast.
Kláruš
22. září 2019
Úplně Tě chápu. A taky nejsem schopná vystěhovat její věci a ještě dlouho nebudu :-( U nás to budou 2roky v únoru. Nedávno sestra potřebovala půjčit cestovní kufr, tak jsem z něj jen přehazela věci jinam a pěkně mě to sebralo. Byly to ještě věci z nemocnice. Nejde přijmout,že tu není a strašně to bolí. Tak se takovým věcem radši vyhýbám,pokud to není nutné udělat. Držte se. K.

In reply to by Anonym (neověřeno)

Milan
  (kontaktovat autora příběhu)
29. září 2019
Děkuji Kláro za podporu. Poslední dobou mi pomohl běh,abych to překonal. Dát si rok pauzu od všeho a hlavně nabrat sílu. Nyní mám plán si našetřit na světový pohár v biatlonu, miluji ten sport a vidět ho na vlastní oči.
Zítra mě čeká pohovor, i když mi nějaké pohovory nevyšli tak se nechci vzdát i když ani mamka by si to nepřála. Nejhorší je to v noci než jdu spát, to brečím v posteli ale ráno dokážu vstát a už v rámci možností fungovat. Je to mnohem lepší než před rokem.
Henrieta
20. září 2019
Úplne vás chápem, mne tiež zomrela pred 6 rokmi mama na rakovinu, tiež na ňu často myslím, trápi ma to a vždy bude, tiež si občas pripadám sama, tak rada by som ju videla, určite by ma povzbudila. Taktiež nemám prácu, v marci 2019 som o ňu prišla kvôli chorobám a zamestnávateľ nemal pochopenie, pretože on je vždy zdravý a má obidvoch rodičov, tak ťažko pochopí. Tiež nemám chuť na nič, nemám silu si hľadať nové zamestnanie. Keby žila mama, tak by som takto neskončila. Verím vám, že je to ťažké a každý trúchli inak, záleží asi na tom aký vzťah sme mali s mamou, ale mama je iba jedna a vždy bude chýbať. Mamy by nemali zomierať, pretože sú nenahraditeľné. Prajem vám veľa síl a naozaj býva aj mne po 6 rokoch ťažko, obzvlášť keď sa mi stane niečo zlé, mame by som sa mohla zdôveriť a verte mi, že ja si ešte aj po 6 rokoch poplačem. Ťažko povedať dokedy má človek trúchliť, nie je to časované a bolesť dlho trvá, možno aj celý život. Držte sa Milan. Prajem všetko dobré. Henrieta

In reply to by Anonym (neověřeno)

Milan
  (kontaktovat autora příběhu)
29. září 2019
Zdravím,
nyní vidím už změnu ve svém chování. Opět se aktivně snažím ucházet o zaměstnání a mám víc energie,ale potřeboval jsem rok. Rok života ztracený ale pomohl mi. Zase chci cestovat a žít,máma by si to tak přála. Sice v noci když usínám tak brečím ale ráno dokážu už mnohem lépe fungovat, což mě naplňuje optimismem. https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-pribehy/620059/lucii-29-rekli-ze-je-zdrava-ted-plati-lecbu-rakoviny-ze-sveho-transfuze-po-250-tisicich-si-muze-dovolit-i-diky-fanouskum.html Velmi mi pomohlo, že jsem mohl být součástí této akce.