Ošetřovné je finanční příspěvek, na který má v určitých případech nárok člověk pracující jako zaměstnanec.
Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu:
Nárok na ošetřovné nemají např. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, dobrovolníci, odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce, pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin, zahraniční zaměstnanci a další.
Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle:
V jednom případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají.
Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem. Pro splnění podmínky bydlení ve společné domácnosti nemusí mít ošetřující v místě trvalé bydliště, ale důkaz, že fakticky v domácnosti bydlí (tzn. doručená pošta, placení inkasa, účtů, svědectví souseda).
V tomto případě ošetřující nárok na podporu nemá, ovšem může zažádat o takzvané „odstranění tvrdosti zákona“. Žádost nemá žádný předepsaný formulář. Ošetřující ji podává na příslušné správě sociálního zabezpečení v místě, kde je zaměstnán. Úředníci si mohou k posouzení žádosti vyžádat informace o příjmech ošetřujícího a potvrzení o zdravotním stavu nemocného.
Podpora při ošetřování člena rodiny se stanoví stejným způsobem jako nemocenská s tím rozdílem, že se dávka ve výši 60 % denního vyměřovacího základu poskytuje už od prvního dne.
Podporu při ošetřování člena rodiny zařizuje zaměstnavatel. Zaměstnanci vyhotoví potvrzení o potřebě ošetřování zpravidla praktický lékař nemocného. Zaměstnanec jej předá zaměstnavateli.