Ošetřovné

Kdo má nárok na ošetřovné?

Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu:

• ošetřování dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz
• ošetřování jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou

Nárok na ošetřovné nemají např. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, dobrovolníci, odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce, pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin, zahraniční zaměstnanci a další.

Jak dlouho má ošetřující na podporu nárok?

Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle:

• 9 kalendářních dnů
• 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku

Lze se v ošetřování nemocného střídat?

V jednom případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají.

• Vystřídání je možné jen jednou; u zaměstnance, který takto převzal ošetřování (péči), se podmínky nároku na ošetřovné posuzují ke dni převzetí ošetřování (péče).
• Změna druhu onemocnění (diagnózy) se nepovažuje za nový případ ošetřování.
• Běh podpůrčí doby u ošetřovného se pozastavuje po dobu ústavní péče ošetřované osoby ve zdravotnickém zařízení.
• Ošetřovné se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu vyplácí nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.

Podmínka bydlení ve společné domácnosti

Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem. Pro splnění podmínky bydlení ve společné domácnosti nemusí mít ošetřující v místě trvalé bydliště, ale důkaz, že fakticky v domácnosti bydlí (tzn. doručená pošta, placení inkasa, účtů, svědectví souseda).

Má nárok na podporu OŠČR ošetřující, který nežije s nemocným ve společné domácnosti?

V tomto případě ošetřující nárok na podporu nemá, ovšem může zažádat o takzvané „odstranění tvrdosti zákona“. Žádost nemá žádný předepsaný formulář. Ošetřující ji podává na příslušné správě sociálního zabezpečení v místě, kde je zaměstnán. Úředníci si mohou k posouzení žádosti vyžádat informace o příjmech ošetřujícího a potvrzení o zdravotním stavu nemocného.

Výše podpory

Podpora při ošetřování člena rodiny se stanoví stejným způsobem jako nemocenská s tím rozdílem, že se dávka ve výši 60 % denního vyměřovacího základu poskytuje už od prvního dne.

Kde a jak žádat?

Podporu při ošetřování člena rodiny zařizuje zaměstnavatel. Zaměstnanci vyhotoví potvrzení o potřebě ošetřování zpravidla praktický lékař nemocného. Zaměstnanec jej předá zaměstnavateli.