Jak na úřadech

Přečtěte si souhrn nejdůležitějších informací týkajících se administrativní stránky péče o umírající: kdo je pečující osoba, možnosti finanční podpory pečujících osob, co je opatrovnictví, jak vypadá papírování po smrti blízkého a jak zařídit vdovský a sirotčí důchod.

Jak na úřadech

Existuje několik důvodů, proč pečující osoba vstupuje do kontaktu s úřady. Váš blízký má pravděpodobně nárok na příspěvek na péči, který je poskytován těm, kteří z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při péči o sebe a při zajištění soběstačnosti. Nemocný člověk má také v určitých případech nárok na výplatu ošetřovného, což je finanční příspěvek pro osoby pracující jako zaměstnanci.

Možná potřebujete vyřídit opatrovnictví dospělé osoby, které umožňuje zákonné zastoupení zletilého občana, kterému byla omezena svépravnost.

Po smrti blízkého člověka je také třeba řešit mnoho neodkladných úředních záležitostí ve věcech pohřbu, přepisu smluv, dědictví apod. Veškeré žádosti a změny lze zařizovat až v době, kdy obdržíte poštou z matriky úmrtní list. Je možné, že máte nárok na výplatu důchodu. Sirotčí důchod náleží nezaopatřenému dítěti, zemřel-li mu rodič či osvojitel, po smrti manžela či manželky má pozůstalý nárok na vdovský či vdovecký důchod.

Příspěvek na péči

Příspěvek na péči je poskytován osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při péči o sebe a při zajištění soběstačnosti. Příjemce sám rozhoduje o tom, kterým poskytovatelům pomoci příspěvek na péči předá a v jaké výši.

Udílení příspěvku o péči se řídí dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

Kdo může být poskytovatelem pomoci?

  • poskytovatel sociálních služeb zapsaný v registru sociálních služeb – pečovatelské služby, odlehčovací služby, asistenční služby, domovy seniorů, atd.
  • pečující osoba blízká (manžel/ka, rodiče, dítě resp. další příbuzní, partner/partnerka)
  • asistent sociální péče dle §83
  • lůžkový hospic
  • je možné využívat a kombinovat pomoc od více poskytovatelů

Jak požádat?

  • Je třeba vyplnit Žádost o příspěvek na péči a přílohu Oznámení o poskytovateli pomoci a podat je (osobně, poštou nebo v podatelně) na příslušné pobočce Úřadu práce, kde také lze formuláře získat (nebo je lze stáhnout a vytisknout ze stránek Ministerstva práce a sociálních věcí.
  • Žadatel musí v Oznámení o poskytovateli pomoci uvést jména fyzických osob, které o něj péči již zajišťují. Využívá-li sociální službu, uvede zde také jejího poskytovatele.
  • Pokud začne využívat sociální službu v průběhu řízení o rozhodnutí příspěvku na péči, informuje pracovnici sociálního odboru (jako o každé další změně) do osmi dnů od vzniku této skutečnosti.
  • Dále musí žadatel v žádosti uvést způsob, jakým mu má být příspěvek na péči doručován (např. na účet, složenkou, prostřednictvím karty sociálních systémů).
  • Kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR naleznete na webu MPSV.

Řízení o přiznání nároku na příspěvek na péči

Skládá se ze dvou částí:

  1. Nejdříve proběhne sociální šetření (provede pracovnice Úřadu práce přímo v místě bydliště žadatele, výsledkem šetření je vyhotovení seznamu úkonů, které je/není schopna daná osoba zvládnout). O tomto šetření je vyhotoven písemný záznam, který je pracovník povinen na vyžádání předložit.
  2. Poté proběhne posouzení zdravotního stavu žadatele (provede posudkový lékař pracující pod Českou správou sociálního zabezpečení, obvykle na základě dokumentace, kterou si sám vyžádá od (v žádosti uvedeného) lékaře. Je-li daná osoba předvolána před komisi pro posouzení zdravotního stavu, ale nemůže se dostavit, je nutné se omluvit a vysvětlit, že např. z důvodu zdravotního stavu to není možné.
  • V písemném Rozhodnutí jsou uvedeny úkony, které osoba není schopna zvládat, a stanoven stupeň závislosti, kterému odpovídá přidělená výše příspěvku.
  • V případě přiznání nároku je příspěvek na péči vyplacen zpětně počínaje dnem podání žádosti.
  • Je-li příspěvek na péči přiznán v neadekvátní výši, je možné se proti rozhodnutí odvolat – lhůta pro odvolání je uvedena v rozhodnutí.
  • Je-li příspěvek na péči přiznán, ale stav žadatele již vyžaduje větší rozsah péče než v době, kdy proběhlo šetření, pak je možné podat Návrh na změnu výše přiznaného příspěvku na péči
  • Nárok na příspěvek není předmětem dědictví.

Výše příspěvku za kalendářní měsíc

Výše příspěvku na péči je od 1.8.2016 za kalendářní měsíc navýšena o 10%.
Pro osoby do 18 let věku:

  • 3.300  Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost)
  • 6.600  Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost)
  • 9.900  Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost)
  • 13.200  Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost)

Pro osoby starší 18 let:

  • 880 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost)
  • 4.400  Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost)
  • 8.800  Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost)
  • 13.200  Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost)

Pečující osoba

  • Pečující osobou může být osoba blízká nebo asistent sociální péče dle §83.
  • Pečující osobou nemůže být člověk, který sám uplatňuje nárok na příspěvek na péči (ledaže by potvrzením ošetřujícího lékaře prokázal, že je péče schopen).
  • Při péči lze pracovat; v takovém případě sociální a zdravotní pojištění platí zaměstnavatel nebo sám pečující.
  • Přesun vašeho závislého blízkého do zdravotnického zařízení, domova pro seniory, hospice apod. jste povinni hlásit do 8 dnů od vzniku této nové skutečnosti. Dává-li váš blízký příspěvek na péči vám, abyste o něj pečovali, pak v případě jeho hospitalizace/pobytu v instituci delšího než 30 kalendářních dnů vám příspěvek na péči nenáleží. Počítá se to od 1. dne v měsíci do posledního dne v měsíci. Začne-li hospitalizace 1. den v měsíci a skončí-li poslední den v měsíci, pak vám příspěvek bude náležet.
  • Výše příspěvku se nezapočítává do příjmů příjemce ani pečujícího.

Pečujete-li o člověka s II. a vyšším stupněm závislosti a nejste-li zaměstnán:

  • Doba péče je vám započítávána pro důchodové účely jako náhradní doba. Nevzniká povinnost hradit sociální pojištění a zdravotní (nikoli nemocenské) pojištění za vás hradí stát, pokud nahlásíte, že jste odešli ze zaměstnání, a zařídíte-li si na úřadu práce, který vyřizoval příspěvek na péči, potvrzení o péči. Potvrzení je třeba doručit na Vaši zdravotní pojišťovnu a příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení (potvrzení o péči se na OSSZ dodává až zpětně, nejdéle však do 2 let po skončení péče).
  • Chcete-li, můžete se zároveň evidovat na úřadu práce, abyste pobírali i podporu v nezaměstnanosti. Pak ale musíte dostát všem povinnostem, které jsou na uchazeče o práci kladeny – mít volnou kapacitu na práci, dostavovat se na schůzky apod. Pokud tak neučiníte, budete z evidence vyřazeni a dalších 6 měsíců nebudete mít možnost se na úřad práce evidovat. Uchazečům o zaměstnání je státem hrazeno sociální a zdravotní pojištění (opět nikoli však nemocenské pojištění).
  • Přesun příjemce příspěvku na dobu delší než kalendářní měsíc do zdravotnického zařízení nebo jiné instituce (viz výše) znamená též nutnost opět platit svá pojištění – sociální a zdravotní. Pokud pečující nepracuje, může se po dobu hospitalizace blízkého, o kterého pečuje, nahlásit na úřad práce.

Je-li pečující osoba těhotná:

  • Pokud pečuje a nepracuje (lhostejno zda je, nebo není zapsána na úřadu práce), nebude mít nárok na dávku peněžité pomoci v mateřství. Pro tuto dávku musí žena splňovat dvě podmínky, z nichž jedna je: k datu vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství odvádět nemocenské pojištění. Což se neděje ani tehdy, je-li žena evidovaná na sociálním odboru, ani tehdy, je-li zapsána na úřadu práce. Dále pak si tato žena nemůže zvolit, v jakém režimu chce pobírat dávky rodičovského příspěvku (pro možnost volit je podmínkou pobírat peněžitou pomoc v mateřství), od data porodu jí tedy bude vyplácena dávka rodičovského příspěvku v předem určené výši, a to prvních 21 měsíců věku dítěte ve výši 7600 Kč a do 48. měsíce věku dítěte ve výši 3800 Kč. Podrobnosti o volbě čerpání rodičovského příspěvku jsou uvedeny na Portálu veřejné správy.
  • Pokud těhotná žena odejde ze zaměstnání a pečuje o svého blízkého, pak je pro ni výhodné se nahlásit na úřad práce, aby neměla povinnost platit sociální pojištění a to za ni bylo placeno stejně jako zdravotní pojištění státem. Na úřad práce se ale žena nemůže evidovat šest týdnů před porodem. Zemře-li blízký v době šesti týdnů před termínem porodu, ženu na úřad práce odmítnou zaevidovat, stává se samoplátcem pojištění – zdravotního, sociálního; nebude mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství a dávku rodičovského příspěvku dostane od data porodu v pevně stanovené sazbě (viz výše).

Žádost o příspěvek na péči v době hospitalizace

Zahájit řízení a provést sociální šetření lze i v době hospitalizace, a to pokud jsou splněny základní podmínky. Zejména 60 dnů nepřetržité hospitalizace pro jedno onemocnění nebo úraz, avšak mimo lůžka akutní péče.

Potvrzení o hospitalizaci si lze vyžádat u zdravotnického zařízení, kde je žadatel hospitalizován (je-li postupně hospitalizován ve více zařízeních, je třeba je doložit od všech).

Potvrzení musí obsahovat

identifikaci klienta,
identifikaci poskytovatele/ů zdravotních služeb,
údaj o délce nepřetržité hospitalizace/í (delší než 60 dní),
potvrzení toho, že nepřetržitá hospitalizace probíhá pro tutéž nemoc nebo úraz.

Žádost o příspěvek na péči je vhodné podávat spolu s potvrzením o hospitalizaci.

Důležité je datum doručení oznámení a potvrzení o hospitalizaci příslušné pobočce Úřadu práce, od tohoto data vzniká nárok na výplatu příspěvku, pokud bude přiznán.

Ošetřovné

Ošetřovné je finanční příspěvek, na který má v určitých případech nárok člověk pracující jako zaměstnanec.

Kdo má nárok na ošetřovné?

Nárok na ošetřovné zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu:

  • ošetřování dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz
  • ošetřování jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou

Nárok na ošetřovné nemají např. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, dobrovolníci, odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce, pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin, zahraniční zaměstnanci a další.

Jak dlouho má ošetřující na podporu nárok?

Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle:

  • 9 kalendářních dnů
  • 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku

Lze se v ošetřování nemocného střídat?

V jednom případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají.

  • Vystřídání je možné jen jednou; u zaměstnance, který takto převzal ošetřování (péči), se podmínky nároku na ošetřovné posuzují ke dni převzetí ošetřování (péče).
  • Změna druhu onemocnění (diagnózy) se nepovažuje za nový případ ošetřování.
  • Běh podpůrčí doby u ošetřovného se pozastavuje po dobu ústavní péče ošetřované osoby ve zdravotnickém zařízení.
  • Ošetřovné se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu vyplácí nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.

Podmínka bydlení ve společné domácnosti

Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem. Pro splnění podmínky bydlení ve společné domácnosti nemusí mít ošetřující v místě trvalé bydliště, ale důkaz, že fakticky v domácnosti bydlí (tzn. doručená pošta, placení inkasa, účtů, svědectví souseda).

Má nárok na podporu OŠČR ošetřující, který nežije s nemocným ve společné domácnosti?

V tomto případě ošetřující nárok na podporu nemá, ovšem může zažádat o takzvané „odstranění tvrdosti zákona“. Žádost nemá žádný předepsaný formulář. Ošetřující ji podává na příslušné správě sociálního zabezpečení v místě, kde je zaměstnán. Úředníci si mohou k posouzení žádosti vyžádat informace o příjmech ošetřujícího a potvrzení o zdravotním stavu nemocného.

Výše podpory

Podpora při ošetřování člena rodiny se stanoví stejným způsobem jako nemocenská s tím rozdílem, že se dávka ve výši 60 % denního vyměřovacího základu poskytuje už od prvního dne.

Kde a jak žádat?

Podporu při ošetřování člena rodiny zařizuje zaměstnavatel. Zaměstnanci vyhotoví potvrzení o potřebě ošetřování zpravidla praktický lékař nemocného. Zaměstnanec jej předá zaměstnavateli.

Dlouhodobé ošetřovné (platné od 1. 6. 2018)

Dlouhodobé ošetřovné je finanční příspěvek, jehož posláním je pomoci rodinám překlenout nepříznivou situaci spojenou s náhlou potřebou poskytovat celodenní péči blízkému po hospitalizaci.

Kdo má nárok na dlouhodobé ošetřovné?

  • Nárok má pojištěnec (zaměstnanec nebo OSVČ), který nemůže vykonávat práci ani samostatně výdělečnou činnost z důvodu poskytování celodenní péče blízkému, kterému byla lékařem potvrzena potřeba dlouhodobé péče a který písemně souhlasí s tím, že ošetřující může péči poskytovat (okruh ošetřujících osob stanovuje zákon).
  • Nárok má zaměstnanec, kterému zaměstnavatel udělí písemný souhlas.
  • Podmínkou pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je min. doba účasti na sociálním pojištění, tj. min. 90 dní v předchozích 4 měsících (u zaměstnanců), 3 měsíce (u OSVČ).

Dlouhodobě pečujícím může být relativně široký okruh osob – manžel/ka, registrovaný/á partner/ka, příbuzný v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc a další osoby jako je druh/družka za předpokladu, že mají alespoň 3 měsíce před vznikem potřeby dlouhodobého ošetřování trvalý pobyt shodný s ošetřovaným nebo původním ošetřujícím nebo ke dni prvního převzetí této péče (pokud se v péči střídají).

Nárok na dlouhodobé ošetřovné nemají:

  • pracující na dohodu o provedení práce nebo zaměstnanci účastní pojištění z důvodu malého rozsahu,
  • studenti, kteří pracují jen o prázdninách,
  • osoby ve výkonu trestu,
  • vojáci v záloze,
  • osoby pečující (v rámci příspěvku na péči nepodílející se na odvodu sociálního pojištění) nebo v případě péče o dítě do 10 let,
  • pokud má jiná osoba nárok na rodičovský příspěvek (což neplatí, pokud má úraz nebo onemocní),
  • osoby v registru úřadu práce.

Jak dlouho má ošetřující nárok na podporu?

  • Max. 90 dní.
  • Po uběhnutí 90 dní vzniká nárok na dlouhodobé ošetřovné znovu až po 12 měsících.

Lze se v ošetřování nemocného střídat?

  • V jeden kalendářní den má nárok na dlouhodobé ošetřovné pouze jedna ošetřující osoba. Což umožňuje, aby se osoby ve dnech pravidelně střídali – např. syn pečuje od pondělí do středy, vnuk od čtvrtka do pátku.
  • Během 90 kalendářních dnů se lze střídat v ošetřování po dnech, nikoli během jednoho dne.

Úloha zaměstnavatele ošetřující osoby

  • Zákoník práce uvádí, že v souvislosti s dlouhodobým ošetřovným stanoví zaměstnavateli oprávnění, že může udělit písemně souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče.
  • Tedy zaměstnavatel není povinen souhlas udělit, ale jen v případě, že tomu brání vážné provozní důvody, které zaměstnanci sdělí.
  • Zaměstnavatel má povinnost zařadit zaměstnance na jeho původní práci a pracoviště – a to po skončení poskytování dlouhodobé péče.
  • V době poskytování dlouhodobé péče nesmí být zaměstnanci dána výpověď.
  • Doba poskytování dlouhodobé péče se pro účely dovolené navrhuje posuzovat jako výkon práce.

Výše podpory

  • Výše dlouhodobého ošetřovného se vypočítává obdobně jako výše ošetřovného nebo nemocenského. Výše této dávky činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
  • Z částky denního vyměřovacího základu do výše 1. redukční hranice se započte 90 %, z částky mezi 1. a 2. redukční hranicí se započte 60 % a z částky mezi 2. a 3. redukční hranicí se započte 30 %.
  • Rozhodné období pro dlouhodobé ošetřovné se zjišťuje ke dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo ke dni prvního převzetí dlouhodobé péče, jde-li o pojištěnce, který převzal dlouhodobou péči.

Jak a kde žádat?

  • Ošetřovaná osoba (nebo pověřená osoba) před propuštěním z nemocnice požádá svého ošetřujícího lékaře o posouzení potřeby dlouhodobé péče.
  • Sám lékař není povinen aktivně hospitalizovaného pacienta informovat o dávce a koná na žádost pacienta. Zpětně, tedy po propuštění z hospitalizace, není možné o dlouhodobé ošetřovné žádat.
  • Pokud ošetřující lékař vyhodnotí potřebu dlouhodobé péče (alespoň 30 dní) a pokud je splněna podmínka min. 7denní léčebné (nikoli diagnostické) hospitalizace, lékař vyplní tiskopis „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“. I. díl tiskopisu zašle OSSZ, II. a III. díl tiskopisu „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče předá v den propuštění z hospitalizace ošetřované osobě nebo jejímu zástupci.

    Na tiskopisu musí být uvedeno:

    • den přijetí a propuštění z hospitalizace – min. 7 dní včetně dne přijetí a propuštění,
    • kód diagnózy, která je příčinou potřeby dlouhodobé péče,
    • pobyt,
    • termín, ve kterém má být realizována ambulantní návštěva u praktického lékaře nemocného (do 15 dnů).
  • Nemocnice odesílá tiskopis na Českou správu sociálního zabezpečení (nebo příslušnou OSSZ) a předává do péče praktickému lékaři.

  • Pečující osoba žádá dlouhodobé ošetřovné u zaměstnavatele pomocí tiskopisu „Žádost o dlouhodobé ošetřovné“ (OSVČ žádá u OSSZ), jehož součástí je i písemný souhlas ošetřované osoby.
  • Písemný souhlas zaměstnavatele je rovněž nutný. Zaměstnavatel souhlas udělit nemusí, pokud tomu brání vážné provozní důvody, které sdělí zaměstnanci písemně. Pokud jsou podle zaměstnance důvody neprokazatelné nebo nedostatečné, zaměstnanec se může obrátit na oblastní inspektorát práce.

Ukončení potřeby dlouhodobé péče

  • Praktický lékař nebo odborný lékař, který má ošetřovanou osobu v péči po propuštění z hospitalizace rozhodne o ukončení potřeby dlouhodobé péče. Datum vyznačí na II. díl „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“ a odešle příslušné OSSZ.
  • Lékař také vystaví „Potvrzení o trvání/Odvolání souhlasu s ošetřováním“ s datem ukončení. Ošetřovaný doplní potřebné údaje a předá zaměstnavateli, který doplní údaje a zašle OSSZ.
  • Pokud ošetřující osoba žádá o ukončení péče (např. pro střídání s další ošetřující osobou), vyplní „Oznámení o ukončení poskytování dlouhodobé péče/Odvolání souhlasu s ošetřováním“ a zašle OSSZ.

Výše uvedený text o dlouhodobém ošetřovném může být ještě upraven. Pro podrobnější informace a dotazy k procesním krokům se prosím obracejte na Call centrum České správy sociálního zabezpečení na tel. 800 050 248. Děkujeme za pochopení.

Zvýhodněné volání u mobilních operátorů

Pro lidi závislé na péči ostatních nabízejí čeští operátoři různé výhodné paušály, které mohou rodině v náročné situaci ušetřit část finančních prostředků.

Telefonica O2

O2 sleva ve výši 73 Kč bez DPH mají osoby závislé na pomoci ve stupni I. dle zákona č. 108/2006 Sb., § 8, písmeno a) lehká závislost (sleva u pevné linky činí 172 Kč bez DPH), státní příspěvek u I. stupně závislosti není.

Státní příspěvek ve výši 200,- Kč (neuplatňuje se DPH) a O2 sleva ve výši 73 Kč bez DPH mají osoby závislé na pomoci ve stupni II. až IV. dle zákona č. 108/2006 Sb., § 8, písmeno b) středně těžká závislost, c) těžká závislost a d) úplná závislost (sleva u pevné linky činí 172 Kč bez DPH).

Slevu je možné využívat na číslech, která jsou (či budou) aktivována na rodné číslo.

Účastník má právo na poskytování slevy pouze na jedné lince (buď mobilní, nebo pevná) a to pouze u jediného poskytovatele telefonní služby.
Nelze čerpat slevu u více operátorů zároveň, ani nelze čerpat současně na více linkách stejného poskytovatele.

Požadované doklady:

  • občanský průkaz
  • oznámení nebo rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči (musí obsahovat informaci o stupni závislosti)

Podrobnější informace můžete získat na kterékoliv z poboček O2.

T- mobile

Státní příspěvek je nahrazen zvýhodněním pro zdravotně postižené nebo osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve všech stupních závislostí nebo, jde-li o nezletilou osobu, účastníka, který o ni osobně pečuje, ve formě 200 volných minut a 200 volných SMS do sítě T-mobile měsíčně za 0,- Kč. Volné minuty a SMS mohou být čerpány po provolání tarifních jednotek.

Požadované doklady:

  • občanský průkaz
  • oznámení nebo rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči

Žádat o příspěvek lze i písmeně. Oskenované oznámení nebo rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči, jméno, adresu a telefonní číslo žadatele, případně kontakt na další osobu, zaslat na: info@t-mobil.cz nebo na: T-mobil a.s., Tomíčkova 2144, 149 00, Praha 4.

Podrobnější informace můžete získat na telefonním čísle 4603 ze sítě T-Mobile, nebo na čísle 603 603 603 z ostatních sítí nebo kterékoliv z poboček T-mobilu.

Vodafone

Vodafone poskytuje zákazníkům se zdravotním postižením nebo osobám závislým na péči jiné fyzické osoby, slevu 150 Kč na balíčku 50 min (původní cena 250 Kč).

Požadované doklady:

  • občanský průkaz
  • oznámení o přiznání příspěvku na péči nebo rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči dle § 7,8 a násl. zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění
  • vyplněná žádost: http://www.vodafone.cz/pdf/zadost.pdf

Podrobnější informace mohou stávající zákazníci Vodafonu získat na telefonním čísle 800 770 077, noví zákazníci pak na lince 800 777 777 nebo na kterékoliv pobočce Vodafonu.

(Datum aktualizace 21.3. 2011.)

Opatrovnictví dospělých

Opatrovnictví dospělých je zákonné zastoupení zletilého člověka, který ztratil způsobilost právně jednat.

Soud může omezit svéprávnost člověka pouze v rozsahu, v jakém člověk není schopen právně jednat. Tento rozsah soud vymezí v rozhodnutí o omezení svéprávnost (např. soud omezí způsobilost člověka právně jednat v souvislosti s prodejem nemovitých věcí, v souvislosti s nakládáním s určitým finančním obnosem, v souvislosti s rozhodováním o otázkách poskytování zdravotních služeb apod.)

Člověk s omezenou svéprávností má stále právo právně jednat v rozsahu, v němž jeho svéprávnost nebyla omezena. Zároveň, rozhodnutí o omezení svéprávnosti nezbavuje člověka práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života.

Svéprávnost lze omezit na dobu určitou, nejdéle však na tři roky (pouze v situaci, kdy je zjevné, že se stav člověka za tři roky nezlepší, může soud svéprávnost omezit na dobu nejdéle pět let). Uplynutím doby omezení svéprávnosti právní účinky omezení zanikají. Soud může rozhodnout o prodloužení doby omezení svéprávnosti v rámci nového řízení o prodloužení doby omezení.

V rozhodnutí o omezení svéprávnosti jmenuje soud člověku opatrovníka. Při výběru opatrovníka přihlédne soud k přáním opatrovance, k jeho potřebě i k podnětům osob opatrovanci blízkých.

Návrh na omezení svéprávnosti

Aby bylo možné zahájit řízení o omezení svéprávnosti, musí soud obdržet návrh na omezení svéprávnosti. Návrh se podává na okresní soud dle bydliště posuzované osoby. Návrh může podat rodinný příslušník, ale také zdravotní ústav.

K podání návrhu soudu je vhodné přidat lékařskou zprávu, ve které je zhodnocen zdravotní stav posuzované osoby. Soud má právo si lékařskou zprávu vyžádat. Pokud není doručena ve stanovené lhůtě, řízení je přerušeno. Návrh soudu má obsahovat právní náležitosti – označení navrhovatele, soudu, kterému je návrh adresován a posuzované osoby, dále je vhodné uvést, jaká rizika pro opatrovance plynou, pokud mu svéprávnost omezena nebude.

Soud nařídí jednání a posuzovanému jmenuje opatrovníka. Pokud opatrovanec sepsal předběžné prohlášení (viz. níže), kde vyjádřil přání, kdo má být opatrovníkem, soud k prohlášení přihlíží. Pokud nesepsal předběžné prohlášení, soud opatrovníka jmenuje, sleduje při tom nejlepší zájmy opatrovance. Opatrovníkem nemusí být pouze osoba blízká, existuje také institut veřejného opatrovníka.

Průběh řízení

Soud vyslechne posuzovaného, znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře posuzovaného, jeho opatrovníka a provede případně další vhodné důkazy. Soud může žádat i výslech posuzovaného, od kterého se často upouští pro riziko újmy. Pokud posuzovaný sám požádá, aby byl vyslechnut, soud ho vyslechne.

Na návrh znalce může soud nařídit, aby posuzovaný byl po dobu nejvýše 4 týdnů vyšetřován ve zdravotním ústavu, jestliže je to nezbytně třeba k vyšetření zdravotního stavu a nelze-li toho dosáhnout jinak.

V řízení o omezení svéprávnosti se rozhoduje rozsudkem. Tento rozsudek by měl jasně vymezit rozsah omezení svéprávnosti. K tomuto účelu se nejčastěji používá negativního výčtu, tj. vyjmenovává se právní jednání, ke kterému není člověk způsobilý.

Podpůrná opatření

Občanský zákoník upravuje tzv. podpůrná opatření při narušení schopnosti zletilého člověka právně jednat. Těmito podpůrnými opatřeními jsou předběžné prohlášení, nápomoc při rozhodování a zastoupení členem domácnosti.

Pokud má soud za to, že vzhledem k zájmům posuzovaného postačuje mírnější opatření, může v průběhu řízení o omezení svéprávnosti namísto omezení svéprávnosti rozhodnout o schválení smlouvy o nápomoci nebo schválení zastoupení členem domácnosti.

Předběžné prohlášení

Předběžné prohlášení slouží lidem, kteří očekávají vlastní nezpůsobilost právně jednat v budoucnu. Mohou tak ovlivnit, kým nebo jakým způsobem budou spravovány jejich záležitosti. V předběžném prohlášení může člověk také vyjádřit přání, kdo by se měl stát jeho opatrovníkem v případě omezení svéprávnosti. Předběžné prohlášení může být sepsáno ve formě veřejné listiny (notářským zápisem) nebo ve formě soukromé listiny opatřené datem a potvrzené dvěma svědky.

Dříve vyslovené přání

Od předběžného prohlášení je třeba odlišit tzv. dříve vyslovené přání. Dříve vyslovené přání slouží lidem, kteří si pro případ, že se dostanou do situace, kdy nebudou schopni udělit souhlas nebo nesouhlas s poskytováním zdravotních služeb, přejí tento souhlas nebo nesouhlas vyslovit předem. Dříve vyslovené přání může pacient vyslovit na základě poučení uděleného lékařem. Více informací na stránce věnované Dříve vyslovenému přání.

Nápomoc při rozhodování

Umožňuje pomoc při rozhodování i bez omezení svéprávnosti. Smlouvu o nápomoci schvaluje soud, smlouva určuje podpůrce. Podpůrce je přítomen při jednáních, zajišťuje potřebné údaje a sdělení a je nápomocen radami. Podpůrce nesmí ohrozit zájmy podporovaného ani se bezdůvodně obohatit.

Zastoupení členem domácnosti

Pokud duševní porucha brání nemocnému samostatně jednat, je možné, aby byl nemocný zastoupen potomkem, předkem, manželem/manželkou, sourozencem nebo osobou, která žije s nemocným ve společné domácnosti min. 3 roky. Zástupce musí zastupovanému vysvětlit povahu zastupování, pokud zastupovaný nesouhlasí, nemůže být zastupován daným zástupcem. Zastoupení schvaluje soud. Zastoupení členem domácnosti se vztahuje na obvyklé záležitosti, jak to odpovídá životním poměrům zastoupeného. Zástupce není oprávněn udělit souhlas s k zásahu do duševní nebo tělesné integrity člověka s trvalými následky.

Co zařídit na úřadech po smrti blízkého

Období po smrti blízkého člověka není jen dobou truchlení a zvykání si na novou realitu bez zemřelého, zároveň je také třeba v tomto období řešit mnoho neodkladných úředních záležitostí ve věcech pohřbu, přepisu smluv, dědictví apod. Zde naleznete základní informace, které vám pomohou zorientovat se v nelehkém období po smrti blízkého člověka.

Předně je třeba říci, že veškeré žádosti a změny je možné zařizovat teprve poté, co obdržíte poštou z matriky úmrtní list.

Pohřebné

Pohřebné náleží buď osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která vypravila pohřeb rodiči nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou ve výši 5 000 Kč. Vyřizuje se na úřadech práce v místě bydliště žadatele.

Doklady, které musíte mít s sebou:

  • průkaz totožnosti žadatele (občanský průkaz)
  • úmrtní list
  • rodný list dítěte
  • potvrzení o studiu (pokud dítě studuje)
  • fakturu za vypravení pohřbu (vydá pohřební ústav),
  • doklad o zaplacení nákladů spojených s vypravením pohřbu (vydá pohřební ústav)
  • doklad o dnu, měsíci a roce pohřbení (vydá pohřební ústav)

Příspěvek na péči

Pokud zemřelý pobíral nebo i jen požádal o příspěvek na péči, je třeba, aby pečující jeho úmrtí oznámil příslušné krajské pobočce Úřadu práce, a to do osmi dní. Obvykle stačí tuto událost oznámit emailem a po obdržení úmrtního listu dodat na úřad jeho kopii.

Pokud žadatel zemře ještě před tím, než byl příspěvek na péči přiznán, nárok na výplatu nepropadá, nýbrž přechází na osobu či instituci, která žadateli poskytovala sociální péči. Tento přechod nároku na dávku po úmrtí však platí pouze v případě, že bylo v rámci řízení před úmrtím žadatele provedeno sociální šetření.

Přepis změny stavu v občanském průkazu

Tuto změnu provádí oddělení osobních dokladů na obecním úřadě v místě trvalého bydliště. Nový občanský průkaz obdržíte do 30 dnů.

Doklady, které musíte mít s sebou:

  • průkaz totožnosti (občanský průkaz)
  • úmrtní list

Převod smlouvy o odběru plynu

Převody smluv na odběr plynu, elektřiny, telefonu a dodávku vody se zařizují v případě, že byly uzavřeny se zemřelým příbuzným.

Převod můžete vyřídit osobně na Obchodním středisku Pražských plynáren a.s. na těchto místech v Praze: U Plynárny 500, Praha 4 nebo Jungmannova 31, Praha 1, v úředních hodinách: pondělí – čtvrtek 9.00-18.00 hodin a pátek 9.0012.00 hodin.

Další potřebné informace můžete získat na Zákaznické lince Pražských plynáren a.s.: 840 555 333 (pondělí–pátek 7.0019.00), nebo na www.ppas.cz.

Kontakty na pracoviště v regionech lze získat na Zákaznické lince skupiny RWE: 840 113 355 (nepřetržitě) nebo na www.rwe.cz

Kontakty na jednotlivá pracoviště v krajích jsou následující:

Středočeská plynárenská a.s.
Zákaznické centrum: 800 100 828
www.rwe-stp.cz

Jižní Čechy –  E.ON Energie a.s.
Zákaznické centrum: 800 77 33 22
www.eon.cz

Jihomoravská plynárenská a.s.
Zákaznické centrum: 840 11 33 55
www.rwe-jmp.cz

Severočeská plynárenská a.s.
Zákaznické centrum: 800 100 220
www.rwe-scp.cz

Severomoravská plynárenská a.s.
Zákaznické centrum: 840 111 115
www.rwe-smp.cz

Východočeská plynárenská a.s.
Zákaznické centrum: 800 900 101
www.rwe-vcp.cz

Západočeská plynárenská a.s.
Zákaznické centrum: 37 800 1111 (Plzeňský kraj)
37 943 1111 (Karlovarský kraj)
www.zcp.cz

Doklady, které musíte předložit:

  • průkaz totožnosti (občanský průkaz), v případě zastoupení jinou osobou plnou moc (formulář plné moci je možné získat na www.ppas.cz – elektronické formuláře nebo v obchodních kancelářích)
  • úmrtní list
  • bankovní spojení v případě bezhotovostní platby
  • spojovací číslo v případě platby formou SIPO

Informace, které musíte vědět:

  • číslo plynoměru – buď si vezměte sebou fakturu za úhradu plynu nebo si opište číslo, které je na štítku na plynoměru
  • stav plynoměru – v den, kdy půjdete do plynárny, si opište čísla z počítadla plynoměru

Převod majetku

Ostatní převody majetku, např. nemovitostí, bankovních účtů, vkladních knížek, auta a pod., se provádějí až po skončení dědického řízení. V případě, že dědic nemá dispoziční právo k bankovnímu účtu zemřelého či chce disponovat s jiným majetkem náležejícím do dědictví, přesahující rámec obvyklého hospodaření, musí tak činit jen se svolením soudu.

Co s mobilem po zemřelém

Může nastat situace, že úmrtí postihne majitele mobilního telefonu, jehož smlouva s operátorem ještě neskončila. Pozůstalí onen telefon nepotřebují, případně jej nechtějí, ovšem smluvní závazek běží dál. Mají jinou možnost, než platit měsíční paušál po zbývající dobu smlouvy? Na infolince odpověď nenaleznou.

Smrtí účastníka smlouva s operátorem zaniká. V případě úmrtí klienta nemohou telefonní operátoři žádat po dědicích zaplacení pokuty za předčasně ukončenou smlouvu. Na tomto stanovisku se shodují zástupkyně veřejného ochránce práv i Český telekomunikační úřad.

Na ochránce se obrátila stěžovatelka, která se po smrti svého otce rozhodla ukončit smlouvu s telefonním operátorem, kterou otec v minulosti uzavřel. Operátor však po ní chtěl úhradu smluvní pokuty za předčasně ukončenou smlouvu. Přestože tato skutečnost byla uvedena ve smluvních podmínkách operátora, zástupkyně ochránce to považuje za výkon práv a povinností v rozporu s dobrými mravy a požádala proto o součinnost Český telekomunikační úřad.

Na základě několika správních řízení vedených v podobných případech vyslovil Český telekomunikační úřad závěr, že účastnický smluvní vztah mezi telefonním operátorem a účastníkem zaniká smrtí účastníka, bez ohledu na to, zda je tato otázka jakkoli upravena v podmínkách smlouvy. Český telekomunikační úřad vychází z názoru, že práva a povinnosti účastníka vyplývající z takového smluvního vztahu jsou osobní a vztahují se jen k osobě účastníka. V případě smrti proto nepřecházejí na další osobu.

Podle zástupkyně ochránce i Českého telekomunikačního úřadu tedy dnem smrti zaniká smluvní vztah, ale nejsou tím dotčena práva a povinnosti dědiců, kteří se musejí vypořádat s případnými dluhy zemřelého vzniklými do dne jeho smrti.

Jestliže v podobných případech nedojde k urovnání sporu mezi dědici účastníka a telefonním operátorem, doporučuje zástupkyně ochránce obracet se na Český telekomunikační úřad, případně na soud.

(Dle zprávy zveřejněné na www.ochrance.cz ze dne 14.7.2008.)

Při převodu účastnické smlouvy je třeba mít s sebou úmrtní list zemřelého.

Převod smlouvy o odběru elektřiny

Převod se vyřizuje v obchodních kancelářích Pražské energetiky, a.s. v Praze na adrese: Jungmannova 36/31, Praha 1, Vladimírova 64/18, Praha 4. V úředních hodinách: pondělí – čtvrtek 9.0018.00 a pátek 9.0012.00 hodin.

Další potřebné informace můžete získat na Zákaznické lince Pražské energetiky, a.s. 267 055 555 (pondělí – pátek 7.0019.00), nebo na www.pre.cz.

Kontakty na pracoviště v regionech lze zjistit na Zákaznické lince Skupiny ČEZ na tel: 840 840 840 (nepřetržitě) a na www.cez.cz, nebo společnosti Zákaznické lince E.ON na tel.: 800 77 33 22 (pondělí – pátek 7.0020.00) a na www.eon.cz.

V případě, že je pro Vás ze zdravotních důvodů obtížné se osobně dostavit k sepsání smlouvy o převodu a dodávce elektřiny, je možné někoho pověřit plnou mocí nebo věc vyřídit písemně.

Doklady, které musíte předložit:

  • průkaz totožnosti (občanský průkaz), eventuálně plná moc
  • úmrtní list
  • poslední vyúčtování odběru elektřiny

Převod smlouvy o dodávce vody

Zařizuje se pouze v případě, že bydlíte ve vlastní nemovitosti.

Vyřizuje se osobně v Zákaznickém centru Pražských vodovodů a kanalizací, a.s. na adrese: Dykova 3, Praha 10 v úředních hodinách: pondělí – čtvrtek 8.0018.00 a pátek 8.0015.00 hodin.

Další informace získáte na Zákaznické lince: 840 111 112 (nepřetržitě) anebo na www.pvk.cz (zde naleznete potřebné dotazníky pro případ, že budete řešit převod poštou).

V regionech kontaktujte příslušný obecní úřad, kde Vám poskytnou spojení na místního provozovatele sítě.

Doklady, které musíte předložit:

  • průkaz totožnosti (občanský průkaz)
  • kopie úmrtního listu
  • doklad o vlastnictví (kupní smlouva, výpis z katastru nemovitostí)

Vdovský a vdovecký důchod

Po smrti manžela či manželky má pozůstalý nárok na vdovský či vdovecký důchod, pokud splní všechny nezbytné administrativní podmínky.

Vdova (vdovec) má nárok na vdovský (vdovecký) důchod po manželovi (manželce), který byl poživatelem důchodu nebo ke dni smrti splnil podmínku potřebné doby pojištění pro vznik nároku na invalidní nebo starobní důchod (i předčasný starobní důchod) a nebo zemřel následkem pracovního úrazu (dle zákona č.306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, s účinností od 1.1. 2012).

Vdovský (vdovecký) důchod náleží po dobu 1 roku od smrti manžela (manželky).

Podmínky pro získání důchodu po uplynutí 1 roku:

  • pečuje o nezaopatřené dítě (mladší 26 let),
  • pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), nebo stupni IV (úplná závislost),
  • pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), nebo stupni IV (úplná závislost),
  • je invalidní ve třetím stupni
  • dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk, (stanovený podle § 32 výše uvedeného zákona), pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.

(Dítětem podle písmen a) a b) se rozumí dítě, které má po zemřelém nárok na sirotčí důchod, a dítě, které bylo v rodině zemřelého vychováváno, jde-li o vlastní (osvojené) dítě vdovy nebo bylo-li dítě aspoň jedním z nich převzato do dne smrti manžela do trvalé péče nahrazující péči rodičů).

Obnova nároku na vdovský a vdovecký důchod

Nárok na vdovský nebo vdovecký důchod se obnoví znovu jedině tehdy, jestliže se splní některá z výše uvedených podmínek do dvou let po zániku dřívějšího nároku na vdovský (vdovecký) důchod. (To se týká občanů, kterým vznikl nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po 31.12. 2011). U důchodů, na které nárok vznikl před 1. lednem 2012, se pro účely opětovného nároku uplatní dosavadní pětiletá lhůta.

Informace pro poživatele pozůstalostních důchodů, kterým byl důchod přiznán před 1.1. 2010

Nárok na obnovení vdovského (vdoveckého) důchodu v tomto případě znovu vznikne tehdy, jestliže po 1.1. 2010 budou splněny podmínky pro nárok dle staršího zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. (účinného do konce roku 2009). To znamená, že nárok na tento důchod vznikne tehdy, jestliže do pěti let od zániku dřívějšího nároku dovrší vdova 55 let a vdovec 58 let.

Nárok na vdovský a vdovecký důchod zaniká také uzavřením nového manželství

Od 1. ledna 2012 došlo ke zrušení ustanovení o jednorázové výplatě 12 měsíčních splátek důchodu, na které dosud měla vdova nebo vdovec nárok ke dni zániku nároku na vdovský nebo vdovecký důchod při uzavření nového manželství, tzv. odbytné.

Výše důchodu

Vdovský i vdovecký důchod se skládá ze dvou částí: ze základní a procentní výměry. Výše základní výměry nyní činí částku 2440 Kč měsíčně. Výše procentní výměry tohoto důchodu činí polovinu procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v době smrti.

Souběh vdovského/vdoveckého důchodu s jiným důchodem

Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu a zároveň na výplatu vdovského/vdoveckého důchodu nebo sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši a z ostatních důchodů se vyplácí polovina jejich procentní výměry. Základní výměra z dalších důchodů se nevyplácí.

Žádost o vdovský/vdovecký důchod

Žádost o důchod po zemřelém je třeba podat u okresní správy sociálního zabezpečení v místě trvalého bydliště žadatele, a to na předepsaných tiskopisech. Kontakty na jednotlivé správy sociální zabezpečení naleznete na portále ČSSZ.

Doklady, které musíte mít s sebou:

  • váš občanský průkaz
  • úmrtní list zemřelého manžela nebo manželky
  • oddací list
  • důchodový výměr zemřelého (případně i pozůstalého, je-li důchodce)

Další informace získáte také na webu www.cssz.cz a call centru České správy sociálního zabezpečení na tel. 800 050 248 v časech:

  • Pondělí a středa: 8.00 – 17.00
  • Úterý a čtvrtek: 8.00 – 15.30
  • Pátek: 8.00 – 12.00

Sirotčí důchod

Sirotčí důchod náleží nezaopatřenému dítěti, zemřel-li mu rodič, osvojitel nebo osoba, která nebyla rodičem nebo osvojitelem, ale na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy, převzala nezaopatřené dítě do péče nahrazující péči rodičů nebo do společné výchovy manželů.

Pro přiznání sirotčího důchodu pozůstalému dítěti je nutné, aby zemřelý byl ke dni smrti poživatelem starobního, invalidního důchodu nebo aby splňoval ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní nebo starobní důchod (i předčasný důchod) anebo zemřel-li následkem pracovního úrazu (dle zákona č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění s účinností od 1.1. 2012).

S účinností od 1. 2. 2018 se zmírňují podmínky nároku na sirotčí důchod. Nezaopatřeným dětem, kterým před 1. 2. 2018 nevznikl nárok na sirotčí důchod pro nesplnění podmínky potřebné doby pojištění, lze přiznat sirotčí důchod od 1. 2. 2018, pokud zemřelá osoba splnila nově stanovenou mírnější podmínku doby pojištění. Pro další informace je možné se informovat na Call centru České správy sociálního zabezpečení.

Nárok na sirotčí důchod vzniká nezaopatřenému dítěti, i tehdy, pokud zemřelý nesplnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní nebo starobní důchod, ale získal alespoň polovinu této doby. Délka potřebné doby pojištění se přitom zaokrouhluje na celé dny dolů.

Za nezaopatřené dítě se pro nárok na sirotčí důchod považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté nejdéle do 26. roku věku, jestliže:

  • se soustavně připravuje na budoucí povolání (neboli studuje)
  • nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz
  • z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost

Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené i dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.

Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu, a dítě manžela, zemřel-li druhý rodič dítěte nebo není-li znám.

Za nezaopatřené dítě se nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Žádost o sirotčí důchod

Žádost o důchod po zemřelém se vyřizuje u okresní správy sociálního zabezpečení v místě trvalého bydliště žadatele, a to na předepsaných tiskopisech.

Žádost podává zákonný zástupce nezletilého dítěte nebo zletilé nezaopatřené dítě.

Kontakty na jednotlivé správy sociálního zabezpečení naleznete na portálu ČSSZ.

Potřebné informace získáte také v Call centru České správy sociálního zabezpečení na tel. 800 050 248 nebo na portálu ČSSZ v sekci pozůstalostní důchody.

Doklady, které musíte mít s sebou:

  • úmrtní list
  • rodný list osiřelého dítěte
  • doklad o studiu (po ukončení povinné školní docházky)
  • důchodový výměr zemřelého