Zármutek u lidí s mentálním postižením

Možná jste rodič či sourozenec dospělé osoby s mentálním postižením nebo takovémuto člověku v rámci své práce pomáháte. Jste někým důležitým v životě tohoto člověka, někdo, ke komu si chodí pro radu a podporu. Jak si poradít s tématem smrti blízké osoby?

Poslední aktualizace stránky proběhla dne 24. 9. 2015, verze pro tisk (včetně podkapitol)

S dospělými lidmi s mentálním postižením bychom měli hovořit o smrti z několika důvodů.

Smrt je součástí života. Chceme-li lidem s postižením zajistit co „nejnormálnější“ život, nemůžeme je chránit před důležitými skutečnostmi. Rozhodně bychom je měli připravovat na negativní zážitky a hovořit s nimi o tom, co smrt blízkého člověka s sebou přináší, ne je pouze chránit.

Uvědomme si, že jejich představy mohou být dokonce horší než skutečnost. Jestliže jim o smrti neřekneme, zemřelá osoba jim bude scházet, ale oni nemusejí porozumět tomu, co se stalo. Například si mohou myslet, že je daný člověk už neměl rád, a proto odešel, nebo si mohou myslet, že jim blízkou osobu někdo odvezl a pak se vrátí i pro ně.

Mohou slyšet, jak si ostatní o smrti povídají, nebo si dokonce mohou přečíst nekrolog v novinách. Mohou prožívat zlost, smutek, nebo si myslet, že je jejich nejbližší přehlížejí, když jim neřeknou o tak důležité události.

Jestliže jim upřeme možnost mluvit o ztrátě a vyjádřit emoce, mohou se s případnou ztrátou blízké osoby vyrovnávat velmi obtížně.

Abstraktní pojmy jako smrt mohou být pro člověka s mentálním postižením těžko pochopitelné. Nehledě na to, čemu dospělý člověk s mentálním postižením v souvislosti se smrtí rozumí, nesmíme zapomínat, že když mu zemře blízká osoba, prožívá ztrátu. Přestože pojmu smrti nerozumí, pravděpodobně mu bude zemřelá osoba scházet a při vyrovnávání se s touto ztrátou by mu pomohla naše podpora.


Podkapitoly