Umírání | Paliativní péče | Projekt paliativní péče v ČR 2003/2004

Projekt paliativní péče v ČR

V letech 2003-2004 byla Cesta domů řešitelem velkého rozvojového projektu financovaného OSF Praha. Projekt měl za cíl zmapovat situaci v péči o umírající v Čechách a navrhnout cesty ke zlepšení. Na následujících stránkách najdete výstupy z projektu. Mnohé se od té doby podařilo, k zásadní změně však nedošlo. Paliativní péče se dostává pouhým 2% umírajících lidí u nás.

Zpráva z roku 2003

Česká republika za vývojem paliativní péče ve vyspělých zemích silně zaostává.

Kvalitní paliativní péče v ČR existuje, je však dostupná pouze minimálnímu počtu občanů. A to navzdory obětavé práci mnohých zdravotníků i dalších průkopníků paliativní péče a dlouhodobému programu, kterým Ministerstvo zdravotnictví podporuje výstavbu hospiců. V současné době působí na území ČR pouze 10 lůžkových hospiců, které nemohou ani v nejmenším pokrýt potřebu paliativní péče, domácí paliativní péče (která ve vyspělých zemích zajišťuje velkou většinu poskytované paliativní péče) je v naprostých začátcích. Většina nemocných ani zdravotnického personálu se s kvalitní paliativní péčí nesetkala a mezi odbornou i laickou veřejností převažuje tendence se této bolestné problematice vyhýbat. Příčin tohoto velmi neuspokojivého stavu a s ním spojeného zbytečného utrpení je nepochybně mnoho, zatím však nebyly na veřejnosti dostatečně zřetelně pojmenovány a úsilí o jejich překonání se prosazuje pouze velmi pomalu.

 

Umírání a paliativní péče v ČR  (dokument Adobe PDF)Umírání a paliativní péče v ČR 2.5 MB - podrobná zpráva o situaci v paliativní péči v České republice. Zpracovalo ji občanské sdružení Cesta domů jako součást projektu financovaného Nadací Open Society Found Praha.

Uplatňování paliativní péče má v každé zemi svá specifika: odlišné jsou modely organizace této péče, jejího financování a začlenění do zdravotnictví. Rozdílné jsou také kulturní rámce, v nichž je tato péče rozvíjí: vztah společnosti ke smrti a umírání, význam filantropie a dobrovolnictví ve společnosti, role rodiny a nejbližší komunity, právní povědomí občanů, politická a mediální kultura a další prvky. Vzhledem k těmto odlišnostem není možné zkušenosti a modely paliativní péče mechanicky přenášet z jedné země do druhé, dosavadní vývoj péče o umírající ve vyspělých zemích by se však mohl stát významným zdrojem inspirace i pro prosazování kvalitnější péče o umírající v ČR. V mnohém si česká společnost bude muset nalézt svoji vlastní cestu, v jiných, velmi důležitých ohledech však není zapotřebí „objevovat Ameriku“.

Schéma faktorů ovlivňujících kvalitu a dostupnost paliativní péče:

paliativní péče

Rozvoj paliativní péče podle dosavadních českých i zahraničních zkušeností vyžaduje:

  • lepší evidenci o tom, jakým způsobem se dnes v ČR umírá a které nedostatky v péči o umírající jsou v populaci nejbolestivěji pociťovány
  • zásadní zlepšení informovanosti odborné a laické veřejnosti o povaze a možnostech paliativní péče
  • proměnu legislativních, organizačních a finančních rámců této péče
  • spolupráci se zástupci státu, obcí a zdravotních pojišťoven
  • systematickou výchovu a odborný růst poskytovatelů paliativní péče
  • kvalitní odbornou spolupráci paliativní medicíny s ostatními lékařskými obory
  • zvýšení akademického kreditu paliativní péče a přitažlivosti paliativní medicíny pro nadané a schopné lékaře a další zdravotníky
  • intenzivní kooperaci poskytovatelů paliativní péče
  • spolupráci s reprezentanty vybraných humanitních disciplin (sociology, psychology, sociálními pracovníky), církví a náboženských společností
  • celospolečenskou podporu dobrovolnictví a rozvoj struktur občanské společnosti
  • intenzivní a nápaditou spolupráci s médii
  • zainteresování nejširší veřejnosti na otázkách týkajících se umírání a péče o umírající
cs | en

Jeden den v hospici