Poradenství a doprovázení

Profesionálními způsoby práce sociálního pracovníka v paliativní péči jsou především poradenství a doprovázení.

Základní sociální poradenství poskytuje informace o nárocích, službách a možnostech, které mohou vyřešit nebo zmírnit obtížnou situaci umírajícího a jeho rodiny. Mimo jiné jde také o řešení životních krizí. Sociální pracovník v paliativní péči by se měl především orientovat v nabídce psychosociálních služeb v komunitě i mimo ni.

Doprovázení lze charakterizovat jako spolupráci pracovníka s klientem, jejíž počátek je v situaci, kdy přichází klient s žádostí o pomoc v souvislosti s nezměnitelnou těžkostí. Klient akceptuje skutečnost a neočekává změnu toho, co je dáno. Žádá o pomoc pracovníka, aby mu těžkost pomohl nést, snášet a zvládat. Základní nabídkou pracovníka tedy je přijetí a poskytnutí pevné opory.

Poradenství pro pozůstalé

V poradenství pro pozůstalé bychom měli dodržovat následující zásady.

• Pomoc pozůstalým v akceptaci ztráty.
• Pomoc pozůstalým identifikovat a vyjádřit své emoce.
• Pomoc pozůstalým žít dál bez zemřelého.
• Pomoc pozůstalým nastoupit cestu emočního odpoutávání od zemřelého.
• Poskytnout čas a prostor pro truchlení.
• Interpretovat "normální" chování.
• Počítat s individuálními rozdíly.
• Prozkoumat obranné mechanismy a způsoby překonávání krize u pozůstalých.
• Identifikovat potíže pozůstalých a postarat se o jejich včasné předání do odborné péče.

Doprovázení umírajících

• Těsně spolupracujeme s příbuznými umírajícího.
• Usilujeme o každodenní psychickou pohodu umírajícího, vedeme empatické rozhovory.
• Prostřednictvím nedirektivních emaptických rozhovorů a fyzického kontaktu poskytujeme umírajícímu citovou podporu a vědomí, že jsme mu k dispozici.
• Umožníme umírajícímu hovořit o všem, co osobně považuje za významné, tedy i o jeho obavách.
• Respektujeme prožívání a přání umírajících.
• Pokud si umírající přeje, zprostředkujeme návštěvu duchovního.