Paliativní péče pro praktické lékaře v kostce
Definice paliativní péče WHO 2002 a hospicový program
Paliativní péče je aktivní péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo terminálním stadiu, a jeho rodině.
Jedná se o pokročilá stadia:
- onkologických onemocnění
- neurodegenerativních onemocnění, např. ALS, RS
- konečná stadia chronických orgánových onemocnění (např. chronické srdeční, renální nebo jaterní selhání)
- CHOPN
- AIDS
- persistující vegetativní stav (apalický syndrom)
- nevratné multiorgánové selhání v prostředí intenzivní péče
Cíle paliativní péče
Cílem paliativní péče je zmírnit bolest a další tělesná a duševní strádání, zachovat pacientovu důstojnost, udržet co nejlepší kvalitu jeho života a poskytnout podporu jeho blízkým.
Principy paliativní péče
- důstojné umírání se zvládnutím bolesti a jiných symptomů
- maximální respekt k přáním nemocného
- přítomnost blízkých osob
- empatická a lidsky autentická péče zdravotníků
- dokončení (naplnění) důležitých úkolů a urovnání vztahů
Obecná a specializovaná paliativní péče
Obecnou paliativní péči by nemocným a jejich rodinám měli umět poskytnout všichni zdravotníci v rámci svých odborností. Základem je sledování, rozpoznání a ovlivňování toho, co je významné pro kvalitu pacientova života (účinná léčba symptomů, respekt k pacientově autonomii, poučená komunikace s pacientem a jeho rodinou, manažerská zdatnost a zkušenost při organizaci péče).
Specializovaná paliativní péče je aktivní odborná interdisciplinární péče poskytovaná týmem odborníků (lékař, sestry, ošetřovatelé, sociální pracovník, fyzioterapeut, případně psycholog, pastorační pracovník, koordinátor dobrovolníků a další). V domácím prostředí tuto specializovanou péči zajišťují zařízení typu „mobilní (domácí) hospic“. Tento tým působí v součinnosti s registrujícími praktickými lékaři formou pravidelných návštěv nebo jednorázovým expertním konziliem a pomocí při sestavení léčebného plánu. Lékaři v týmu mohou mít různou základní specializaci, od roku 2005 jsou k dispozici odborníci se specializační atestací v oboru „paliativní medicína a léčba bolesti“ .
Řešení nejčastějších příznaků v domácí paliativní péči
Symptomy, které je nutno řešit nejčastěji:
- bolest fyzická
- komplexní utrpení (z anlického „total pain“, neboli „celková bolest“) , jehož součástí je i bolest sociální (odloučení, ztráta role ve společnosti, rodině), spirituální (ztráta smyslu života, strach ze smrti) a duševní (úzkost, deprese)
- nechutenství, nevolnost (nausea), zvracení
- únava a imobilizační syndrom s neschopností či omezenou schopností opouštět lůžko
- obstipace a subileózní stavy jako symptomy provázející základní onemocnění i jako nežádoucí účinky farmakoterapie (především opiátů)
- dušnost
- delirantní stavy (zmatenost, neklid, psychická alterace podmíněná léky či agonálním stavem)
- mukositis, soor
- krvácivé projevy
Základní výbava lékárny pro paliativní péči
MORFIN 10 mg, 20mg amp. (s.c., i.v. ) - lze i kontinuálně lineárním dávkovačem
HALOPERIDOL 5 mg amp. (s.c., i.v., i.m.)
DEGAN 10 mg amp. (s.c., i.v., i.m.)
DORMICUM 5 mg, 15mg amp. (s.c, nasálně,i.v.)
APAURIN amp. (s.c., iv.)
DEXONA, popř. SOLUMEDROL (i.m., i.v.)
NOVALGIN amp. (s.c.,i.m.,i.v.)
ALGIFEN amp.
BUSCOPAN amp. (s.c.,i.v., i.m.)
FUROSEMID amp. (s.c., i.v., i.m.)
PAMBA, REMESTYP amp. (s.c., i.v., i.m.,p.o.)
NIZORAL tbl.
SEVREDOL 10,20 mg tbl. - lze podat i per rektum
Co mobilní hospic praktickému lékaři nabízí:
- spolupráci při péči o pacienta v terminálním stavu v domácím prostředí. Pravidelné návštěvy zdravotní sestry, případně lékaře u pacienta, včetně návštěvní pohotovostní služby 24 hodin denně
- aktuální zprávy o stavu pacienta
- konzultaci odborníka na paliativní medicínu a léčbu bolesti
- péči o pozůstalé formou svépomocné skupiny
- odborné semináře a přednášky z oboru paliativní medicíny a léčby bolesti, přehled dalších vzdělávacích akcí pro lékaře, zdravotní sestry i veřejnost.
- informační brožury pro lékaře a pečující, možnost zapůjčení odborné české i cizojazyčné literatury z knihovny, internetový zpravodaj
Co od praktických lékařů mobilní hospic nejčastěji potřebuje:
- informace ze zdravotní dokumentace, nelze-li je získat od pacienta, např. propouštěcí zprávy z hospitalizace, výsledky vyšetření, základní informace o celkovém zdravotním stavu pacienta, o alergiích apod.
- spolupráci při úpravách a preskripci další léčby
- spolupráci při hledání všech možností, jak péči v domácím prostředí pečujícím osobám umožnit, tedy hlavně indikaci a preskripci domácí péče (Home Care)
- konstatování exitu (ohledání) a vystavení listu o prohlídce mrtvého v pracovní době praktického lékaře. Provede-li tuto nutnou proceduru praktický lékař zesnulého, bývá to pro rodinu šetrnější, než ohledání provedené cizím lékařem RZP, která už ze své podstaty přijíždí hekticky, s velkým spěchem a rozruchem, a téměř vždy se zcela míjí s poklidnou náladou přirozeného smutku, který má obklopovat zemřelého klienta hospice. K tomu často přibývá další starost: nejistý osud těla zemřelého (pitva a skryté vnucování konkrétní pohřební služby)
S čím potřebuje rodina pečující o umírajícího doma pomoci:
- zajištění ošetřovatelských pomůcek a ošetřovatelské podpory pečující rodiny
- psychická a organizační podpora pečující rodiny
- kontakty a informace o zdravotních a sociálních službách a možnostech v místě
- pomoc po úmrtí
Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře si můžete přečíst v části Paliativní péče o pacienty v terminálním stadiu nemoci
Odkazy na webové stránky české i zahraniční:
Literatura:
Sláma 0., Špinka Š.: Koncepce paliativní péče v ČR, Praha: Cesta domů, 2004
Vorlíček J. a kolektiv: Paliativní medicína, Praha: Grada Publishing, 2004
zpracovala MUDr. Jana Michlová a kolektiv Domácího hospice Cesta domů





