Ostatní péče 

Ostatní zdravotní péče, např. zubní či oční lékař, psycholog

Je zřejmé, že schopnost kousat potravu, stejně jako vidět svět kolem sebe, má vztah ke kvalitě života. Ve stávajícím systému není možné provádět odborné vyšetření mimo příslušnou ordinaci, alespoň ne hrazené pojišťovnami. Proto, pokud rodina zjistí, že nemocný potřebuje odborné vyšetření, kontaktuje praktického lékaře, který vystaví na vyšetření žádanku. Praktický lékař vystavuje také žádanku na převoz sanitou. Kromě sanity můžeme využít služeb některé soukromé dopravní společnosti, která provozuje přepravu nemocných (pohyblivých i na vozíčku). Pokud máme na převoz poukaz, službu neplatíme (hradí ji pojišťovna). Když nemáme poukaz, lze službu rovněž využít a zaplatit přímo na místě při převozu.

Ostatní péče o tělo, tedy služby kadeřníka, holiče, pedikérky

Takové služby mají dopad nejen na estetické vnímání a psychiku. Zejména pedikúra je důležitá. Zarostlé nehty na nohou jsou bolestivé a mohou bránit i v chůzi, která by jinak byla možná. Zvláště u pacientů s diabetem (cukrovkou) dbáme na správné ošetření nehtů na nohou.

Kadeřníka, holiče či pedikérku seženeme buď v okruhu známých či v telefonním seznamu. Lze zajít do kadeřnictví v ulici  nebo se zeptat u svého kadeřníka. Někdy jsou tyto služby k dispozici za poplatek při sociálních zařízeních nebo při agenturách domácí péče.

Péče o kulturní potřeby nemocného

Patří sem možnost kulturního vyžití i kulturnost prostředí. Zlepšit prostředí můžeme spolu s nemocným tak, že učiníme drobné úpravy pokoje, např. v okolí jeho lůžka pověsíme obrázky, přineseme vázu na květiny či drobné doplňky. Můžeme přesunout i nábytek. Vždy dbáme na to, aby naše úpravy nepřekážely při ošetřování nemocného a aby nevadily spolubydlícím.

Tip: potřebujeme- li umístit na přechodnou dobu obrázek na zeď, okno či pelest, použijeme gumovou lepící hmotu. Má konzistenci jako žvýkačka či modelína, není však mastná a lze ji následně odstranit z obrázku i ze zdi. K dostání je v papírnictvích a kancelářských potřebách. Stěna i obrázek jsou beze změn, lepící hmotu lze opět použít. (Pozor, na hladké stěně se může stát, že sloupneme kousek malby.)

Kulturní vyžití, které často spočívá pouze ve sledování televizního programu, lze obohatit poslechem hudby či mluveného slova, a to z rozhlasu nebo z různých zvukových nahrávek. Kazety, na nichž jsou nahrané celé knihy, jsou k zapůjčení v knihovnách a zakoupit je lze dnes již v leckterém knihkupectví.

Některá sociální zařízení vozí své klienty, kteří mají zájem, i na divadelní představení.

Může též docházet arteterapeut, který s nemocnými maluje a vytváří různá výtvarná díla. Těmito výtvory je možné opět zvelebovat společné prostory zařízení. Lze si také naplánovat návštěvu s dětmi, nachystat si činnost a pomůcky a společně pak něco vyrobit.

Duchovní péče

Duchovní péče může mít různou podobu. Spočívá v naplňování duchovních potřeb nemocného, jako jsou např. potřeba uvažování o duchovních věcech, potřeba vytvářet, udržovat či napravovat vztahy, potřeba utřídit si hodnoty, potřeba číst duchovní literaturu, poslechnout si bohoslužby, setkávat se s duchovním, mluvit o smyslu a o svých postojích či pochybnostech, modlit se, přijímat svátosti aj.  

Jedenkrát týdně, ne vždy nutně v neděli, bývá sloužena mše. Pokud do zařízení nedochází kněz, rodina může na přání nemocného zařídit odvoz na bohoslužby nebo domluvit návštěvu duchovního přímo u nemocného. Je téměř vždy možné sehnat duchovního té církve, ke které se pacient hlásí.

Duchovní péči lze spatřovat též v rozmluvě s nemocným. Důležitý je vztah doprovázejícího k doprovázenému. Předpokládá zájem, respekt k jedinečnosti nemocného, ochotu mluvit s ním o smyslu života, umění naslouchat a sdílet s ním pocity, prožitky a vzpomínky… zkrátka doprovázet ho. Duchovní péči na této úrovni může poskytovat každý, kdo přichází s nemocným do styku: rodina, přátelé, lékaři či členové ošetřovatelského týmu.

Pokud si nemocný přeje přivolat kněze nebo jinou duchovní osobu, vždy mu vyhovíme.

další