Návštěvy nemocných

Bohužel ještě i dnes existují zdravotnická zařízení, kde stále platí někdejší „NÁVŠTĚVY středa 16 - 17, neděle 15 - 17”. V 2. bodě Etického kodexu práv pacienta můžeme číst: „Pacient má při hospitalizaci právo denně se stýkat se členy své rodiny či přáteli…” (viz Etický kodex práv pacienta). Ve většině nemocnic můžeme navštěvovat nemocného denně odpoledne, po dohodě s personálem i mimo tento čas. V hospicích je možnost trávit s nemocným celých 24 hodin denně. V hospici je též běžné, že si nemocný vyzdobí pokoj podle svých přání a zvyklostí, aby co nejvíce připomínal domov (fotografie, obrázky…).

Co nosíme na návštěvy do nemocnic?

Většinou bonboniéru, různé pamlsky, džusy, květiny. Jako člen rodiny pak můžete zaznamenat hromadící se bonboniéry v nočním stolku nemocného a kvanta nápojů v okolí lůžka. Tato situace se dá řešit tak, že se souhlasem nemocného přemístíte bonboniéry na sesternu a sám již další nenosíte. Stejně tak omezíte donášku džusů a minerálek. Tady si dobře uvědomíme, že to, co nemocnému chybí, opravdu není jídlo a pití. Na konci života se potřeba jídla většinou zmenšuje a zmenšuje, až zcela vymizí, objevuje se nechutenství či rozličné chutě, které se však velmi často mění. Proto přineseme nemocnému cokoliv, na co má chuť, bez ohledu na dřívější diety. Jídla přineseme jen malé množství - může se jednat jen o dvě, tři sousta, která nemocný přijme, nebo nenosíme nic a zařídíme se podle aktuálního stavu a chutí. Květiny v přiměřeném množství mohou zvelebit prostředí a potěšit nejen nemocného.

Jak často za nemocným?

Jak jen to jde. V potaz je třeba brát situaci, možnosti a schopnosti pečujícího. Někdo zajde na návštěvu denně třeba jen na chvilku, někdo přijde jen jednou či dvakrát týdně, ale vyhradí si na návštěvu hodinu či déle, v klidu se u nemocného posadí a pobudou spolu. Jak se zachovám u nemocného blízkého? Mohu přinést fotografie, mohu vyprávět o sobě a dalších členech rodiny, mohu si nechat vyprávět od nemocného… i jen mlčet, držet jej za ruku a být s ním. Je možné také převzít část péče a nemocného nakrmit, umýt, učesat, natřít tělo krémem, převléci… V klidu, důkladně, s láskou. Když je příznivé počasí a okolnosti to dovolují, mohu vzít nemocného na vozíku ven. (Buď mám vlastní vozík, nebo bývá k zapůjčení přímo v ústavu.) Vydáme se na procházku parkem nebo do kavárny na kávu, zkrátka uděláme si společně pohodu. Z maličkostí a společně prožitých chvil může nemocný dlouho čerpat sílu v nemoci a odloučení od rodiny. Vícečetná rodina se domluví na termínech návštěv, aby nechodili všichni najednou.