Mobilní hospic? Jak na to?

Většina z nás by ráda konec života strávila doma. Rádi bychom až do konce žili pokud možno tak jako dřív, mezi věcmi, které nás životem provázely, a hlavně měli nablízku ty, kteří nám rozumějí. Chceme pít svůj čaj, hledět na květiny, které jsme vypěstovali, jíst na svém talíři, užít své ubývající síly k povídání si s těmi, které máme nejraději. Máme strach z neosobního prostředí nemocnic a z toho, že mnoha našim drobným i velkým trápením nebude rozuměno.

Doma nás ale umírá velice málo. Má to mnoho příčin, jednou je i strach z toho, že to nejde: pacient se bojí, že bude na obtíž, rodina má obavy, že péči nezvládne.

Ve světě se již mnoho let snaží tuto situaci řešit mobilní hospice. Jsou to týmy odborníků, kteří chodí za pacientem a jeho rodinou a jsou jí odborně k dispozici. Organizovány jsou rozličným způsobem, ale idea je stále tatáž – umožnit dobrý a důstojný konec života v domácím prostředí. V naší zemi na mnoha místech dává tato idea dohromady podobné týmy lidí. Zatím však tato služba není součástí zdravotnického systému, je těžké sehnat na ni peníze, protože není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Proto všichni pracují v ovzduší veliké nejistoty, upřímného nadšení a obětavosti, pohybují se mezi únavou a nadějí.

Co to je mobilní hospic? Jak probíhá jeho péče? Jak by měla probíhat a jak být hrazena? Kdo se v tom snaží nějak angažovat? Podaří se tuto službu rozvinout? Kdo jsou ti, kteří péči poskytují? Jak vypadá takový zakladatel mobilního hospice? Kde bere svoji naději? Jací jsou to lidé, kteří jsou ochotni vyrazit za umírajícími a jejich bezradnými rodinami domů? Kde berou sílu a radost? Pomůže nám to, že v okolních zemích už je tato péče samozřejmou součástí zdravotní péče? Jak máme založit mobilní hospic? Kdo nám poradí?

Na některé z těchto otázek se pokoušejí odpovědět tyto stránky. Přinášejí informace a inspirace, ale čekají i na vás: napište nám, co vám zde schází, zkuste se zapojit do diskuse a vyměnit si s ostatními mobilními hospici své zkušenosti.