Umírání | Pro pozůstalé | V době zármutku | Každý prožívá žal jinak

Každý prožívá události spojené s umíráním jinak

 

Každý prožívá události spojené s umíráním jinaka také odlišně na tento otřes reaguje. Někomu pomáhá zapojit se hned zase do práce, vrh­nout se do aktivity, jiný toho nebude schopen. Je jako ochromený nebo jím zmítají různé emoce.

Když prožíváme zármutek společně, mohou vznikat rozdíly, které nás často dráždí, obzvlášť u blízkých členů rodiny nebo u blízkých přátel. „Vůbec tomu nerozumím, můj muž jako by po našem zemřelém dítěti vůbec netruchlil.“ Podobné zkušenosti mají mnozí lidé. Často pak v nich dál narůstá pocit osamělosti, přestože právě teď by nutně potřebovali kontakt s druhými a jejich blízkost.

Každý prožívá žal jinak, zejména v tom

> zda připouští emoce a dává jim průchod

> zda pociťuje potřebu blízkých kontaktů

> zda chce mluvit o zemřelém

Pochopíme-li, že různorodost projevů zármutku neznamená nedostatek lásky a že není projevem bezcitnosti nebo lhostejnosti, budeme si bližší. Každý člověk může mít jiný způsob truchlení. Čím více se naučíme toto přijímat, tím se stáváme schopnějšími být dru­hým nablízku.
I když lidé navenek neprojevují žádný smutek, nezna­mená to, že nemají žal jako my.

další: Mlčet nebo mluvit?

cs | en

Jeden den v hospici