Jak říct člověku s mentálním postižením o smrti

Říct někomu o smrti blízké osoby je vždy obtížné. Je-li onou osobou právě člověk s mentálním postižením, je dobré mít na paměti následující doporučení:

• Snažte se tuto smutnou zprávu neoddalovat. Jestliže mu o smrti neřekneme co nejdříve, hrozí riziko, že se o ní náhodou dozví od jiných lidí, nebo se bude cítit odstrčený, protože se to ostatní dozvěděli dřív.
  
• Najděte si klidné místo, kde se člověk s postižením bude cítit příjemně.
  
• Pečlivě si připravte první větu. Řekněte například: „Musím ti říct něco smutného.“
  
• Říkejte pravdu.
  
• Používejte jednoduchá vyjádření, kterým podle všeho názoru porozumí. Například raději používejte slovo „zemřít“ než „odejít na věčnost“ apod.
  
• Snažte se vyhnout větám, které by mohly být mnohoznačné. Například řekněte „Tvého psa přejelo auto a zemřel,“ nikoli „Tvůj pes odešel“. Řekněte „Zemřel dědeček“, místo „Ztratili jsme dědečka“.
  
• Uvádějte jednoduché detaily, které mu usnadní orientaci. Připomeňte mu drobnosti, které už možná viděl nebo slyšel. Například řekněte: „Pamatuješ, jak tvoje maminka nemohla mluvit, když jsme jí včera viděli, a jak hodně spala? V hlavě totiž měla nemoc. Říká se tomu mozková příhoda. Dneska měla další mozkovou příhodu. Doktoři se jí snažili pomoct, ale nepodařilo se jim to, protože byla moc nemocná, a umřela.“
  
• Zeptejte se, jestli má nějaké otázky.
  
• Jestliže prožíváte zármutek, neskrývejte ho. Svěřte se mu se svými myšlenkami a pocity. Prožívejte zármutek spolu.
  
• Ujistěte ho, že mu pomůžete vy i ostatní.

další: Jak poznat, že člověk prožívá smutek