helena
  (kontaktovat autora příběhu)
18. dubna 2016
Truchlení

dobry den

Dobry den, par 29.11.2015 mi necekane umrel tatinek a to same bylo I u moji maminky ktera mi taky odesla letos 29.4.2016 tohle je ta nejvetsi bolest jakou jsem kdy procitovala. :'(
Tak hrozne moc mi chybej oba a ja Nevim jak mam zit dal dalo by se rict ze to je prezivani ze dne na den....
Nikoho nemam jenom mladsiho bratra ktery o smrti rodicu nechce ani mluvit.... jsem uplne sama....
Uz cekam kdy si Pan buh prijde pro me je mi 27let ani zadny vnoucata jsem nemohla rodicum dat.....
Bydlela jsem 11 let v Londyne a kdyz jsem se vratila domu Tak se stalo tohle nestesti..... maminku jsem si uzila pul roku a snazila se ji vratit to vsechno dobry Co o na pro me delala kdyz jsem byla mala....
Nemuzu tomu uverit ze nam navzdy odesla a doufam ze jednou Budem zase spolu byla ta nejlepsi osoba neznam Nikoho kdo ji nemel rad.....
Pan buh mi ji vzal prilis brzy nedavno slavila 53let a tata byl mladej ja jsem doufala ze tu snama budou dlouho.... ten zivot me vubec nebavi a netesim se z niceho. Tak strasne mi chybej oba moji rodice. Snazim se byt silna ale nejde to.....
Jsem na vsechno sama a Nevim Co mam delat :'( vsem preju hodne sil a vim jak se citite ztrata rodice je to nejhorsi Co muze byt jeste jednou hoodne sil vam preju nejak tenhle zivot prezit ♡

223 lidé vyjádřili účast.
Monika
31. května 2016
ahoj, moje mamka zemřela 4.5.2016 na rakovinu, nemoc se projevila v posledním stádiu, do té doby jsme nic nevěděli..od zjištění do její smrti to trvalo tři týdny.. to cos napsala, mám dost podobně, akorát mi je 30..taková malá náplast je asi to, že na světě s touto bolestí nejsme sami...první měsíc jsem byla v šoku, na to to vystřídal pocit, kdy si myslím, že je to jeden hloupý vtip, který se střídá se strašnou bezmocí... a steskem..
Hanka
  (kontaktovat autora příběhu)
19. dubna 2016
Je mi to moc líto, neumím si představit tu bolest ze ztráty obou rodičů. Mě teď zemřel taťka po krátké těžké nemoci a je to hrozné, včera měl pohřeb. Naštěstí mám mamku, manžela a děti. Moc držím palce ať vám co nejdříve bolest trošku otupí a najdete opět radost ze života. Svým dětem pak budete vyprávět, jaké měly skvělé prarodiče. Držte se!!!

In reply to by Anonym (neověřeno)

Jana
21. dubna 2016
Ahoj Hani, prožívám to stejně, táta zemřel v lednu. Teď mne to teprve došlo. Pohřeb, starosti s pozůstalosti, přepisy a péče o maminku - to vše posunulo mé truchlení na druhou kolej. Pomáhá mi návštěva hřbitova, tam si dávám myšlenky dohromady a vzpomínám na tátu. I když jsem o smrti v poslední době hodně přemýšlela, zaskočila mne neodvratitelnost a konečnost smrti. Je mi smutno a nestydím se za to. Zkrátka mám teď dobu truchlení a chci si ji prožít po svém. Držím palce Hani, tobě i Tvé mamince. Jana

In reply to by Anonym (neověřeno)

Hanka
  (kontaktovat autora příběhu)
28. dubna 2016
Jani děkuji. Kdo nezažil nepochopí. Dnes je to 14 dní co taťka umřel. Dnes jdeme uložit urnu na hřbitov. Je to hodně těžké když člověku vrátí z nemocnice jen prázdné oblečení a domů si blízkého odnesete v plastové "doze" a v igelitce :-( . Ale co naděláme. Nic. Pokud budete chtít ozvěte se mi na mail. Hanka