Alena
  (kontaktovat autora příběhu)
27. dubna 2017
Truchlení

Alzheimer

Manželovi lékaři diagnostikovali demenci před 5 lety s prognozou 5 až 7 let. Je to 10 měsícu co zemřel. Jeho zdravotní stav se postupně zhoršoval, v posledním roce byl již upoután na lužko, zcela odkázán na moji péči. Bylo to velmi těžké, ale díky pečovatelské službě a později domácímu hospici jsem zvládala a mohl zustat a zemřít doma. Přestože jsem s touto nemocí a jejím pruběhem byla seznámena a věděla jsem, že umírá, jeho smrt mě zaskočila. Stála jsem nad ním jako v tranzu, nerozloučila jsem se s ním a ani jsem ho nedržela za ruku. Velice se tím trápím, vyčítám si to a o to je mé truchlení bolestnější. Moc mi chybí, říkám mu to, co jsem nestihla. Už dvakrát mne v noci navštívil. Co myslíte, je to možné nebo jsem blázen? Alena

362 lidé vyjádřili účast.
Romana
  (kontaktovat autora příběhu)
7. dubna 2021
A ještě dodatek Alenko... sama mám otce v posledním stádiu Alzheimerovy nemoci. Vím, o čem mluvím. Snad to zvládnu v tak těžké době....
Romana
  (kontaktovat autora příběhu)
7. dubna 2021
Alenko, s naprostou jistotou vás mohu ujistit, že mluvíte pravdu. Pro duši člověka je smrt pouze přechod do jiné dimenze. Živoucí láska nemůže nikdy zemřít. Myšlenka na toho, koho milujeme, vytváří přitažlivou sílu, jíž esence bytosti neodmítá a nikdy neignoruje. Manžel je s vámi, kdykoliv na něj pomyslíte. Myslete na něj s radostí, láskou a věřte mi, pocítí ji také. Až jednou přijde váš čas, bude to právě on, který na vás bude čekat s otevřenou náručí.
Mamka milovane Barunky
13. července 2017
Mila Alenko, verte tomu, ze blazen opravdu nejste. Mne ma dcerka navstivila k ranu, kratce po jejim tragickem odchodu. Telepaticky jsme si spolu vymenily par slov. Byla cela ve zlatem svetle, byla to tak nevyslovna krasa, I kdyz jsme byly obe smutne, vedela jsem, ze toto sen neni. Ze mi bylo dovoleno se rozloucit. Je to uz osm let, a mne to prijde, jak vcera. Moc na Vas myslim.
S pozdravenim Eva Aronova