Žít doma – možnost, která by samozřejmě měla být dostupná všem

Pražský deník přináší svým čtenářům pravidelnou poradnu občanského sdružení Život 90: Františka Garlíková se narodila v roce 1921. Poté, co ovdověla, začala ve svých sedmdesáti letech podnikat. Vrátila se tak ke své milované práci – šití oblečení na panenky. Spolu s okruhem přítelkyň seniorek oblékla jen pomocí ruční práce tisíce panenek do českých a moravských krojů a jednotlivé panenky vyrábí dodnes. Františka žije sama.

Aby se ve svém domku cítila bezpečně a zároveň měla jistotu, že kdyby se jí stala jakákoli nehoda, pomoc přijde, využívá službu tísňové péče Života 90. Františka Garlíková je proto jednou z tváří informační kampaně Žít déle doma – kombinuje totiž podpůrnou sociální službu se zcela svobodným a samostatným životem seniora žijícího doma.

            Kampaň občanského sdružení Život 90 Žít déle doma se věnuje prevenci umisťování starých lidí do ústavů trvalé péče. Kampaň představuje alternativní možnosti a služby, které mohou využívat jak senioři, tak jejich rodiny, aby společně zvládli péči v domácích podmínkách co nejdéle. Plakáty, billboardy, citylighty a další nosiče s mottem „Nechci tam, ale sama už všechno nezvládnu“ s podtitulem „Devět z deseti lidí si přeje dožít doma. Devět s deseti lidí umírá v ústavech. Změňte to.“ mají upozornit na to, že ústavy trvalé péče nejsou jedinou variantou, i když se to někdy může na první pohled zdát.

            „Dle zkušeností o. s. Život 90 je častou příčinou umisťování seniorů do trvalé ústavní péče malá informovanost veřejnosti o alternativních službách. Chceme proto zvýšit orientaci pečujících rodin i samotných seniorů v možnostech pomoci při péči. Chceme, aby staří lidé žili ve svých domovech, v okruhu svých blízkých. V ideálním případě tak nedopustíme nebo alespoň maximálně odsuneme moment, kdy bude nutné umístit je do zařízení trvalé péče,“ říká Jan Lorman, ředitel o. s. Život 90.

            Kromě outdoorové kampaně zprovoznil Život 90 i web http://www.zitdeledoma.cz. Tam najdou rodiny i senioři přehled dostupných služeb. Mají zde taky možnost zjistit, který druh péče se právě pro ně nebo jejich seniora hodí – součástí hlavní stránky je i interaktivní dotazník, který pomocí třech desítek otázek vyhodnotí, která služba je pro koho vhodná.

            Díky napojení na registr sociálních služeb MPSV pak ve vyhodnocení dotazník dokáže najít i nejbližšího poskytovatele.

Služby, které (například) pomáhají:
Tísňová péče
– senior nosí doma nebo venku na ruce či krku tlačítko. Pokud se octne v nouzi (nevolnost, pád, přepadení apod.), zmáčkne ho a spojí se s nonstop dispečinkem tísňové péče. Operátorky zajistí pomoc – zavolají rodinu, sousedy, záchranku, policii. Pečovatelská služba – pečovatelé přicházejí pravidelně ke klientům domů. Nosí a připravují jim jídlo, pomáhají s osobní hygienou, úklidem, nákupy nebo doprovází seniory k lékaři či na procházky. Mobilní hospic – tým pracovníků paliativní péče navštěvuje pravidelně těžce nemocné a umírající u nich doma. Lékaři, sestry, psychologové a další jeho členové pomáhají jak rodině tak nemocnémuprožít poslední chvíle života bez zbytečné bolesti a ve známém a milém prostředí. Odlehčovací pobytové centrum – centrum rodinného typu nabízí krátkodobé (až do 3 měsíců) pobyty seniorům, o které jinak pečuje rodina. Senioři jsou tak v kontaktu s vrstevníky, rehabilitují a navštěvují různé aktivity. Rodina si v té době může „odlehčit“ – odpočinout si, zařídit rekonstrukci bytu a podobně.

Článek připravil/a: Redakce Umírání.cz