Desatero lékaře první linie

pro provádění „dobré“ paliativní péče v domácím prostředí
(aneb jak lze zajistit u většiny nemocných v terminální paliativní péči umírání v domácím prostředí)

1. Mít v dlouhodobé perspektivě zmapovánu svoji územní oblast z hlediska poskytovatelů paliativní a chronické ošetřovatelské péče - agentur domácí péče, včetně domácí hospicové péče, lůžek LDN, paliativních lůžek nemocnic, lůžek „kamenných“ hospiců - včetně osobních kontaktů, také poskytovatelů péče duchovní a náboženské (lépe i od různých církví)
2. Dle informací o diagnózách z dokumentace - od předcházejícího ošetřujícího lékaře, od pacienta a jeho rodiny - si definovat pravděpodobný vývoj a případně i prognózu onemocnění
3. Dle vyšetření pacienta stanovit jeho aktuální celkový zdravotní stav a stanovit eventuální „locus minoris resistentiae“ - možné komplikace
4. Zhodnotit informovanost pacienta i jeho rodiny a následně i to, v jaké psychologické fázi vzhledem k onemocnění se nacházejí
5. Definovat organizačně-sociální a psychologicko-spirituální situaci pacienta a jeho rodiny
6. Dle všech výše uvedených ukazatelů zvolit vhodnou formu komunikace a řízeného dialogu o potřebách pacienta a jeho blízkých
7. Stanovení priorit - společných rozhodnutí:  dle stanovení potřeb a přání pacienta a jeho rodiny hledat adekvátní – nutno přiznat, že vždy kompromisní - řešení ve spolupráci s pacientem  a jeho rodinou - myšleno řešení v rovině medicínské, sociální, spirituální i psychologické
8. Nemít obavy z použití adekvátních analgetik (tedy i opioidů, stejně jako koanalgetik a léků v off-label indikacích) a dalších léků, odpovídajících potřebám klienta (www.palliativedrugs.com)
9. Být s klientem a jeho rodinou v co nejužším kontaktu, minimálně telefonicky - dle potřeb situace a stavu klienta - možnost kontaktu v krizových situacích
10. Hledat způsoby, jak pomoci pozůstalým projít období truchlení - (bereavement care)

MUDr. Ladislav Kabelka